Slovanská beseda
české a slovenské fórum slovanských rodnověrců
FAQFAQ | HledatHledat | Seznam uživatelůSeznam uživatelů | Uživatelské skupinyUživatelské skupiny | RegistraceRegistrace | ProfilProfil | Soukromé zprávySoukromé zprávy | PřihlášeníPřihlášení

Dávné osídlení Tepelska(Karlovar.kraj)aTachovska(Plzeň. kr.)

 
Přidat nové téma   Zaslat odpověď    Obsah fóra Slovanská beseda -> Slovanské dějiny
Zobrazit předchozí téma :: Zobrazit následující téma  
Autor Zpráva
Korrak



Založen: 11.1.2008
Příspěvky: 401

PříspěvekZaslal: 31.03.2011 13:19    Předmět: Dávné osídlení Tepelska(Karlovar.kraj)aTachovska(Plzeň. kr.) Citovat

V nejdávnějších dobách bývala oblast východně od Teplé s centrem Vidžínem osídlena hojně a neporovnatelně s dnešními poloprázdnými rozpadlými vesnicemi. Patřila k nejstaršímu osídlení Tepelska.
Vidžín (část města Úterý, nedaleko Teplé, okres Plzeň sever, kostel, fara, nejstarší písemná zmínka z r.1233 ) byl původně snad Vojtěšín a název měl souviset s pobýváním sv.Vojtěcha v této krajině. Ale už před sv.Vojtěchem za časů Lučanů sahalo Lucko se svou provincií Silvana (Lesní) sem a ještě dál až k dnešnímu Šipínu.
Sem vedla hlavní stezka z hlavního lučanského centra - Žatce.
Existuje listinný důkaz o příslušnosti Šipína, blízkého hradiště a okolí k Žatci.
Mnoho vesnic v této krajině zaniklo, ať již válkami, morem, naposledy řáděním husitských a švédských vojsk. Zbytek vesnic se rozpadl po odsunu německého obyvatelstva (Dřevohryzy - Zeberhisch a ovčín u Prachomet). Kolem Vidžína zbyly po nich jen místní názvy: Děčkovice (Děčkowo), Chvalice (Qualitz), Lstěné - Stěnské polesí, Stěnská myslivna, Stěnský vrch, Stěnský rybník, Pošov - polesí Purschau, Stará Ves (Altdorf), Němčice, Hyrštová,...
Vesnice zarostly lesem. Později pak, při kácení a kopání pařezů, často narazili dřevorubci v lese na zbytky zdí nebo sklepení, což prozrazovalo, že tu kdysi žili lidé. Ještě v r.1865 jeden dřevorubec při dobývání pařezu objevil zachovalé podzemní klenuté sklepení, uprostřed stál na stole neporušený hrnec, řetěz a další člověčí stopy.

Šipín dnes: asi 5 km na jihovýchod od Konstantinových Lázní (Plzeňský kraj), má čtyři čísla (faru, školu, myslivnu a kostel) - kdysi obec s vlastním farským okrskem, nálezy: střepy a keramika z pozdní doby bronzové, zbytky valů a příkopů neznámého stáří, hradiště možná z 10.-13.stol.

Rankovice - vesnice asi 3,5 km na sever od Teplé (19 adres, 14 obyvatel).
Asi 500 kroků jižně od Rankovic se nachází zbytek kruhového valu s ostrůvkem uprostřed - tzv.ringvalu (kruhového, prstencového valu). Taková zemní díla se často nacházejí ve zdejší krajině, avšak zvolna zanikají. Jsou obehnána příkopem a následným druhotným valem. Příkop býval naplněn vodou. Uprostřed byl vždy ostrůvek. Průměr rankovického kruhu byl asi před třiceti lety změřen - měl 44 m, příkop kolem byl nahoře 8 m široký, na dně jen 2 až 3 m. Příkop, kdysi plný vody, chránil obyvatele, ukryté na ostrůvku. Rozloha ringvalu 21 arů 38 m čtverečných.
Místu se říkalo "Na zámečku" (Am schlossl). Říkalo se mu také Avarský kruh (že prý tam tábořili Avaři).
(Tady připomínám jiný podobný útvar neurčeného stáří z Tachovska. Mezi Stráží u Tachova a Jadruží (pár km od Přimdy) se nachází valy s příkopem obdélného tvaru, uprostřed stál ještě v 17.stol dřevěný srub. Taky se tam říkalo Na zámečku - Schlossl.)
Jedna pověst tvrdí, že uprostřed stála vysoká středověká věž s hladomornou.
Ovšem další pověst říká, že ta hladomorna stála v jiném ringvalu, na vršku zvaném MiesbÜhl. Ještě v r.1878 odtud brali rankovičtí kamení ze zbytků hradeb.

Možná že sem doplním ještě další památky z Tepelska.


Naposledy upravil Korrak dne 10.04.2011 18:23, celkově upraveno 2 krát.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Korrak



Založen: 11.1.2008
Příspěvky: 401

PříspěvekZaslal: 05.04.2011 10:14    Předmět: Valy u Šipína a Hradištní vrch Citovat

Valy u Šipína a Hradišťní vrch
Nedaleko Šipína stojí vršek, kterému se říkalo Švédské šance nebo jen Šance (Valy). Tábořili zde údajně Švédové r.1647 pod vedením generála Wrangela. Císařská vojska měla tábor na vrchu Buben (Trommelberg) u Křelovic. (Takových míst, která připomínají třicetiletou válku, je na Tachovsku víc. Velká bitva byla svedena u Třebele mezi Planou a Černošínem, v Plané je pohřben popravený J.O.Šlik, nad Stráží u trati je Mansfeldovo pole apod.)
Ve skutečnosti sloužil vrch Valy už dávno před Švédy, v dobách dohasínajícího pohanství jako sídlo provincie Lučanů ze Žatecka. Jejich zdejší šestá provincie se nazývala Silvana (Lesní). Byla poslední - ležela hluboko v lesích - daleko od Žatce.
"Provincia Silvana" zůstala dlouho neznámá. Byla objevena až ve 20. století historikem a archeologem Rudolfem Turkem (1910 - 1991) na základě jeho bádání v archivech. Zjistil, že tato část kraje patřila pozemkově ke vzdálenému městu Žatec, aniž by pro to existovalo nějaké rozumné vysvětlení. Žatec bylo dávné centrum kmene Lučanů, k němuž patřilo šest provincií. Toto byla šestá lesní provincie, tzv. Silvana.
Ze zdejšího hradiště se zachovaly jen malé zbytky valů a mohylový hřbitov s nízkými mohylami a popelnicemi.

K hradišti se pojí několik pověstí, v nichž většinou figuruje čert. Taky zde najdeme několik míst nebo kamenů pojmenovaných po čertovi.
V jedné pověsti chtěla svatá Barbora v Šipíně postavit kostel pro dosud pohanské obyvatelstvo, kdežto čert krčmu, kde by sváděl hříšníky. Co přes den na kostele postavili, to čert v noci rozházel. Barbora si na čerta v noci počkala a v zápase ho pouhým malíčkem vrhla na skálu do údolí. Na té skále zůstal otisk čertovy tváře dodnes. Říká se tomu Čertův kámen.
Otisky na kameni prý symbolizují dávný boj mezi pohanstvím a křesťanstvím, které nakonec zvítězilo. Na této skále kdysi pohané obětovali proslulé pohanské bohyni Freji - Frigg. (Bohyni a jejímu bratrovi Frejovi je dodnes zasvěcen pátek - Freitag, Friday.)

Nedaleko Šipína za hradní zříceninou Gutštejna stávala na samotě pila, původně zbrojní hamr. Sem lokalizoval prof. Franz Lerch balvan, nazývaný Čertův kámen. Na jeho povrchu se nacházely podivné prohlubeniny. To měly být obětní misky, z nichž vedly jakési žlábky pro odtok krve z oběti. To bylo místo používané v době pohanské.
Venkované však raději naslouchali pověstem o čertech. Jestliže nedaleký Hradištní vrch býval sídlištěm pravěkého lidu, potom zde žijící pohané z kmene Lučanů byli už novodobějšího původu, třebaže nelze vyloučit ani možnou vazbu Lučanů na nedaleké pravěké osídlení na Hradišťním vrchu.

Nad Hlaváčovým mlýnem se zvedá Kozí vršek, který prý čert odtrhl od Hradištního vrchu.
Kolem Gutštejna protéká potok Hadovka a míří do Úterského potoka. Asi 200 m dolů po Hadovce skála zadržuje vodu a vznikla tu tůň. Jmenuje se - jak jinak - Čertova tůně (nějaký poustevník v ní chtěl utopit čerta).
Po levé straně údolí je ve skále nevelká dutina, které se říkalo Čertova pec. V ní si prý čert pekl chleba. Ve skutečnosti zde pobývali kněží a kněžky pohanských bůžků a připravovali obětní chléb.

Naučná stezka Šipín, Gutštejn, Bezemínské hradiště (jedno z nejstarších slovanských sídel v západ.Čechách).
http://www.plzenskykraj.kct.cz/nastezky/nssipin.htm
Naučné stezky kolem Konstantinových Lázní (První vede přes Hradištní vrch,...)
http://www.regionplzen.cz/zpravodajstvi/?konstantinovy-lazne-dokoncuji-naucnou-stezku
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Korrak



Založen: 11.1.2008
Příspěvky: 401

PříspěvekZaslal: 10.04.2011 18:15    Předmět: Otín, Křínov, Kořen (Tachovsko) Citovat

Když se z Plané u Mariánských Lázní (okres Tachov, Plzeňský kraj) vydáme směrem východním (silnicí na Bezdružice, ale nad nemocnicí odbočíme doprava) dorazíme po čtyřech kilometrech do Otína.
Otín je původně slovanská (chodská) obec založená do kruhu - okrouhlice. Nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1355, podle románsko gotických zdí kostela zde sídlo stálo už ve 13.století. (28 čísel, 63 obyvatel, zřícenina kostela, malebná fara zbouraná v minulém století, poražená lípa 700 let stará).

Asi po dvou kilometrech dále stojí ves Křínov. Upravená vesnice, protože zde žije dost chalupářů.
Křínov je obec malá (l6 adres, 23 obyvatel) skrytá korunami stromů. Na začátku obce jsou patrné valy a příkopy hrádku vladyky z Křenova a na Putlicích. Uprostřed vsi na mírném návrší stojí opravená kaplička. Na Tachovsku se nachází hodně kamenných ("smírčích") křížů, ale u většiny jejich původ už neznáme. V Křínově se nachází jeden popsaný: Filip ze Stanu zavraždil Andrease Mestla z Křínova 17.2.1548. (Výška 112cm šířka 82cm tl.28cm.)

Pak už silnice končí a do hlubokého údolí Kosího potoka spadá prudce jen lesní cesta, která nás na druhé straně nad údolím dovede do Kořenu.
Kořen : Na to, o jak malou vesnici jde (20 adres) se zde nachází nečekané množství památek. Najdeme zde bývalou synagogu a na protější stráni i židovský hřbitov, dále Starý a Nový zámek. Kdysi zde stávala i tvrz ze 16.století. Prvním zapsaným vlastníkem vsi byl ve 14.stol. jakýsi Kozihlav. Na okraji bývalého zámeckého parku stojí kostelík Jana Nepomuckého. Spolek pro vojenská pietní místa zde udržuje pomník obětem 1.světové války.
V místech dnešního Kořene kdysi údajně existovalo sídlo pradávných Keltů nebo Markomanů (či postupně obojích). Mělo název Kasurgis. V blízkosti obce se nacházejí sotva zřetelné stopy po tomto nejstarším osídlení v krajině.
(Taky zde se podle pověsti v místech starého sídla procházel po setmění obrovský muž s divým vousem. Mohl to být nějaký starověký bůh nebo bojovník, který pietní místo hlídá.)
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Zobrazit příspěvky z předchozích:   
Přidat nové téma   Zaslat odpověď    Obsah fóra Slovanská beseda -> Slovanské dějiny Časy uváděny v GMT + 1 hodina
Strana 1 z 1

 
Přejdi na:  
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra.
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru.
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru.
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru.
Nemůžete hlasovat v tomto fóru.


Powered by phpBB