Slovanská beseda
české a slovenské fórum slovanských rodnověrců
FAQFAQ | HledatHledat | Seznam uživatelůSeznam uživatelů | Uživatelské skupinyUživatelské skupiny | RegistraceRegistrace | ProfilProfil | Soukromé zprávySoukromé zprávy | PřihlášeníPřihlášení

Slovanské božstvá - VELES

 
Přidat nové téma   Zaslat odpověď    Obsah fóra Slovanská beseda -> Slovanské náboženství
Zobrazit předchozí téma :: Zobrazit následující téma  
Autor Zpráva
Budislav
Dažbogovi vnuci - moderátor


Založen: 10.12.2007
Příspěvky: 66

PříspěvekZaslal: 17.01.2008 09:53    Předmět: Slovanské božstvá - VELES Citovat

VELES - Boh podsvetia a mŕtvych

Starí Slovania vnímali svet /všehomír, kozmos, vesmír/ ako obrovský strom, vrchol stromu a vetvy reprezentujú nebeské s ídlo Bohov, kmeň stromu svet smrteľníkov a korene predstavujú podsvetie. A zatiaľ čo Perun v podobe sokola či orla sedí na najvyššom konári stromu sveta a vládne nebeskému svetu a svetu ľudí, Veles sa v podobe hada ovíja okolo koreňov a vládne svetu mŕtvych.
V niektorých rozprávkach je tento svet opisovaný ako čarokrásne miesto, večne zelený a vlhký svet trávnatých plání a večnej jari, kde žijú rozličné tvory a duchovia zosnulých, ktoré stráži Veles ako svoje stádo. V mnohých slovanských rozprávkach je ríša Velesa situovaná za morom, kde každý rok odlietajú vtáky prezimovať. Veľmi zaujímavú zmienku o Velesovi nachádzame v jednej rozprávke, kde si manžel praje premenu svojej zlej ženy v hus, ktorá má odleteť "za more k Velesovi". Premena ženy v hus nie je nič iného ako obraz smrti, odletieť za more znamená cestu do podsvetia, přičom Veles je chápáný ako vládca záhrobného sveta. Každý rok, boh plodnosti a vegetácie Jarilo, ktorý taktiež žije počas zimy v tejto podsvetnej ríši, sa navracia spoza mora a prináša jar svetu živých. Veles pravidelne posiela duše mrtvych do sveta živých ako svojich poslov.
Spojitosť Velesa s ríšou mŕtvych môže dokazovať aj fakt že sviatky a rituály v jeho mene sa vykonávali v zimnom období, na konci roka. To je obdobie, kedy príroda symbolicky umiera a všetko staré, choré a slabé umiera. Je to čas kedy sú dni kratšie a noci dlhšie. Čas kedy sily podsvetia sú bližšie svetu živých a tiež je to čas kedy sa mŕtvi navštevujú živých. Na konci roka si vždy spomíname na svojich mŕtvych blízkych. Podľa niektorých slovanských rozprávok sa ríša Velesa nachádza za morom či riekou. A tam sa nachádza tzv. Onen svet. Staroslovanské pohrebiská sa tiež v mnohých prípadoch nachádzali za riekou či potokom, vodný tok tvoril hranicu medzi svetom mŕtvych a svetom živých. Podobne ako je litovskou obdobou Peruna Perkunas, je obdobou Velesa litovský Velnias, který neskôr získal v litovskom foklóre podobu čerta, ostatne ako väčšina predkrestaňských božstiev.
Praslovanská podoba mena bola nejskôr *velsъ či *volsъ a jeho význam snáď suvisí s lit./lot. vėlė/velis "duše mrtvých". Perun a Veles, napriek tomu že tvoria nejvýraznejšiu dvojicu v slovanskomm panteóne, sú si v mnohých ohladoch protikladní. Perun je nebeský vládca, jeho obetiská boli budované na vyvýšených miestach, na horách. Veles je naopak temný boh dobytka, bohatsva a magie, spojený s podsvetím. Preto jeho obetiská sú identifikované na miestach nížinných.

VELES – Boh mágie a umenia
Spojitosť Velesa a mágie je prepojená s jeho podsvetnou fuknciou. Šamani, čarodejníci, vedmy atď pri svojich rituáloch komunikujú so svetom mrtvych a s démonmi. Od nepamäti sú čary a nadprirodzeno ako také spájané s kultom podsvetia. Slovo Volchv označujúce slovanských čarodejníkov podľa niektorých lingvistov má svoj pôvod práve u boha Velesa.
V ruskej epickej básni z 12. stor – Slovo o pluku Igorovom je Bojan, potulný spevák nazývaný vnukom Velesovym, preto môže byť Veles pokladaný za patróna rituálneho spevu. Speváci, umelci v staroveku a rannom stredoveku boli úzko spätí s tzv. kňažskej vrstvou a mágiou, najznámejším príkladom sú keltskí bardi. Taktiež šamani a čarodejníci sa do tranzu dostávajú veľmi často aj pomocou spevu a spev celkovo bol takmer vždy súčasťou náboženských / magických obradov.
S Velesom môže súvisiet aj nasledujúci zvyk svatobných osláv zo severného Chorvátska, ktorý sa v niektorých izolovanjších oblastiach uchoval až takmer do 20. stor. Svadobní muzikanti nezačali hrať skôr ako ženích pri prípitku nevylial trocha vína na zem, pokiaľ možno ponad korene najbližšieho stromu. Symbolika tohto zvyku je jasna. Muzikanti nezačali hrať pokiaľ sa nepredniesol prípitok a nebola vykonaná žertva /obetovanie/ ich ochrannému božstvu, možno ním bol práve Veles.


VELES – boh dobytka, ochranca majetku a bohatsva

Velesova praktická funkcia je ochrana dobytku ale i majetku, keďže dobytok bol v starých dobách synonymom bohatstva. Často bol nazývaný ako „skotji bog“ – boh dobytka. Velesa možno priradiť i božstvám plodnosti, ak pripustíme že tzv. predjarné
sviatky ako Maslenica ci Masopust sú pozostatkom staroslovanských osláv Velesa.
Jedným z Velesových atribútov ako sa predpokladá sú býčie rohy a taktiež kožušina, ovčia vlna. Etymológia slova Veles nie je doteraz celkom jasná, ale možno súvisí s proto indoeurópskym slovom wel – vlna. Veles však nie je len božským pastierom ale i roľníkom. Svedčia o tom správy z východoslovanského prostredia. Počas žatvy na južnom Rusku sa posledná hrsť klasov „viazala Velesovi na bradu“.

VELES – garant zmlúv a prísah
Jeho menom je súčasne s menom Perunovým zaručená zmluva Kyjevskej Rusi s Byzanciou z roku 907: "I žehnali sa (Rusi) zbraňou svojou, a Perunem, bohom svojim, i Volosem, bohom dobytka, a stvrdili pokoj." Podobně je zaručena zmluva i za kniežaťa Svjatoslava z roku 971.

VELES verzus medvedí kult
Medvedí kult býva často spájáný s menom Velesa-Volosa. Rituálna sekera s medveďou hlavou bola najdená v centru Rostova, kde ako je známe bolo Velesove obetisko ešte v 11. storočí. Veles je podľa ruského slavistu Rybakova asi najstarší slovanský boh, ktorého korene siahajú až k medvediemu kultu u neandrtálcov. Koreň wael v angličtine znamená telo zabitého bojovníka. Z toho sa vyvinul ako duch - ochranca lesných zvierat v podobe medveďa. S domestikáciou divokých zvierat prešiel jeho kult na zvieratá domáce a stal sa ochrancom dobytka. Predstavu Velesa prináša i maska tura a medveďa v masopustných / fašiangových obchôzkach (rus. maslenica). Medveď predstavuje jeho podobu ešte z dôb loveckej spoločnosti, tur zo spoločnosti pastierskej. Prestrojovanie do zvierat prebiehalo dvakrát v roku: na zimný slunovrat a na masopust. Predkresťanský masopust bol totožný s tzv. komojedicou - sviatkom prebudenia medveďa zo zimného spánku, pri ktorom Bielorusi tancovali obradní tanec v prestrojení do medvedích koží.

Dobové písomné správy o Velesovi
Písomné správy o Velesovi máme z východoslovanského prostredia. Za kniežaťa Vladimíra nestála Velesova modla na vŕšku spoločne s Perunom a dalšími bohmi, ale bola pravdepodobne umiestnená niekde v priestore dolného mesta. Život sv. Vladimíra o jej zničení roku 988 hovorí: "Keď (Vladimír) prišiel do Kyjeva, prikázal idoly zvrhnúť, niektoré prikázal rozbiť a iné spáliť, ale idol Volosa, nazývaného dobytčím bohom, prikázal vhodit do rieky Počajny..." Kult Velesa je hlásený i z Rostova, kde bol podla Života sv. Avraama Rostovského ctený miestnym obyvatelstvom i Fínmi, kým bol horlivým misionárom, mníchom Avraamem, idol rozbitý a na jeho mieste postavený kláštor. To sa udialo buď už za kniežaťa Vladimíra na konci 10. storočia, alebo až za kniežaťa Vladimíra Monomacha (1113-1125).

Post - kresťanský Veles
Velesa u východných Slovanov zrejme nahradil sv. Vlasij(Blažej), v iných oblastiach sv. Dmitrij alebo sv. Mikuláš. V ruskom meste Jaroslavl bol prvý krestanský kostol postavený na mieste kde bola predtým Velesova svetyna a tento kostol bol zasvetený sv. Blažejovi. Sv. Blažej mal v ruskom prostredí funkciu patróna domácich zvierat i dobytka.Stopy po Velesovom kulte nachádzame i v juhoslovanskom prostredí. Tu bol Veles s príchodom kresťanstva nahradený nielen sv. Blažejom, ale i sv. Dimitrijom.
S Velesovou mytologiiou mohlo byť spojených viacej sviatkov. Často se uvažuje o zimnom slnovrate, kedy je pri najdlhšej noci náš svet najbližšie k podsvetiu - Velesovej ríši. Tento fakt je potrebné pri rekonstrukci obradnosti zimného slnovratu vziať do úvahy, ale podla všetkého vyplýva, že hlavný Velesov sviatok sa konal až o nejaký týžden neskôr, avšak stále v zimnom období. Tým obodobím by mohli byť vyššie spomínané dni sv. Blažeja alebo Dmitrija. Sú však i teorie, podľa ktorých je vhodnejším obobím na uctenie si boha Velesa o čosi neskôr. Je to český masopust, slovenské fašiangy alebo jemu odpovídajúca ruská maslenica. Pre tieto sviatky je dodnes typické prestrojovanie do predovšetkým zvieracích masiek (dominujú masky tura, rožného dobytku, medveďa ale aj koní ), čo je element evidentne spojený s Velesom ako bohom ochrancom domácich zvierat ako aj divokých. Pristavme sa na chvílu pri prestrojovaní za zvieratá a fašiangových obyčajoch známych z územia slovenska, ktoré obsahujú zvyšky archaickej symboliky a rituálnosti, ktoré môžu súvisiet s dávnou oslavou Velesovho sviatku. Obĺúbenou maskou bol turoň predstavujúci tura - symbol sily a plodnosti. Hlavu tura (zhotovenú z kožušiny) s pohyblivou papuľou niesol na tyči mládenec zakrytý vrecom. Spolu s turoňom šiel poľovník, ktorý ho zastrelil, a mäsiar, ktorý turoňovi zvalenému na hnojisku vyrezal sadlo, v skutočnosti kus hnoja. Kontaktom s turoňom získal hnoj silu a jeho vyvezením na pole sa zabezpečila dobrá úroda.Ďalšou masku spojenou s roľníckou prácou bol slameník - muž zamotaný do slamy z obilia alebo z hrachu. Túto masku nazývali aj medveď alebo kurina baba.
Nemôžeme zabudnúť na všeobecnú a neviazanú veselosť, spojenú s atribútmi a rituálmi prinášajúcimi plodnosť, čo je rovnako Velesovou doménou. Problém, je že doba masopustu sa riadi podla velkonočného cyklu, ktorý prineslo až kresťanstvo.
Priame písomné svedectvá o Velesovom kulte sú veľmi skromné. Dostatočný je však toponymický materiál. Dobrým príkladom je mesto Veles v Macedónsku. Oproti mestu stojí hora s kláštorom sv. Ilji (Eliáša), čo je miesto v minulosti zasvetené Perunovi. Na proti nemu za riekou Vardar je v samotnom meste, ktoré si dodnes zachovalo meno boha, chrám sv. Dimitrija, patróna dobytka, čo bolo pôvodne miesto Velesovej svätyne. Obe lokality si dodnes zachovali velký pútnický význam. Obe lokality sú názorným príkladom vzájomného postavenia Peruna a Velesa, rieka Vardar symbolizuje hranicu medzi svetom nebeským a svetom pozemským. Z dalších juhoslovanských toponým upomínajúcich na Velesa môžeme menovať pohorie Veles v Bosne alebo Veles Brdo v západnom Srbsku. Z územia Slovenska sú známe dve toponymá: jedno z nich je uvedené v listine z roku 1347, v ktorej sa v Gemeri medzi riekami Rimavou a Slanou uvádza dedina Welez, dnes Velest a druhým je dodnes zachovaný názov brala Velestur pri Kremnici. V čechách je to vrch Velíz pri Beroune. V roku 2003 bol na vrchu Velizi vztýčený idol boha Velesa.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Kotlohněv



Založen: 19.7.2008
Příspěvky: 40

PříspěvekZaslal: 19.07.2008 14:36    Předmět: Citovat

Stálo by možná pouvažovat nad příbuzností jména Veles s keltským kmenem Volků ( větve Tektosages a Arecomici ). Od nich odvozují jména Vlaši, Valaši, Olaši a Velšani, stejně tak klan Wallace ( mají velšský původ ). Na našem území žili Tektoságové.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Igor



Založen: 5.2.2008
Příspěvky: 40

PříspěvekZaslal: 21.07.2008 08:59    Předmět: Citovat

Milý Kotlohněve,
podle příspěvků si myslím, že seš spíše zaměřen na Wiccu trochu řízlou křesťanstvým (výchova společností) Very Happy .
Různé umělé tvary a patvary a konstrukce jsou sice v současné době moderní, spousta (co mě teda dost udivuje) hlavně stoupenců Keltů se snaží všemožně něco za každou cenu uměle dodělat, dotvořit, jako by nebyli spokojeni s tím, co jim zanechali jejich předci. Já se snažím držet se tradice (mluvím jen za sebe, u slovanů, jak jistě víš neexistuje žádná tzv. ortodoxe, co je to nejlepší co může být Laughing ) a různé umělotiny hlavně ve tvorbě jména různých našich bohů je mě přiznám se tak trochu proti srsti. Veles je jednoduše bůh podsvětí, je mu zasvěcen ze zvířad medvěd (bez rozdílu, že se mu říká také rohatý bůh). Protože je to slovanský bůh, není důvod hledat nějaké souvislosti s Keltama, Italama a podobně. Pro zajímavost, už jsem se také dočetl, že jméno Veles je od slova volos, což je vlas a proto je to vlastně vlasatý bůh a stoupenci Velese nosí dlouhé vlasy Very Happy . Chudák Veles, ten se na tom musí teda fakt dobře bavit Very Happy
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Zobrazit autorovy WWW stránky
Kotlohněv



Založen: 19.7.2008
Příspěvky: 40

PříspěvekZaslal: 22.07.2008 13:12    Předmět: Ahoj, Igore Citovat

Nejsem orientovaný na wiccu, křesťanství beru trochu jinak než většina křesťanů a Slované mě zajímají proto, že o jejich náboženství se toho zachovalo strašně málo. Kořeny jsou důležité, ale něco z nich musí vyrůst. Zastávám spíše teorii "od mnohosti k jednotě" a nechci vyrábět žádné novotvary ve stylu dortu pejska a kočičky. Pracuju dost s homofonií, tj zvukovou příbuzností slov bez ohledu na jejich význam v tom kterém jazyce a taky se symbolo, protože ty mluví mimo verbální úroveň. Ze slovanských bohů mě v poslední době dost zaujal Flins ( Lužičtí Srbové - jméno zřejměn není původní a je převzato z němciny ) a to, jak se vykládá lev, který sedí na jeho rameni ( prý byl přidán pod vlivem křesťanství - ale dává mi to dosti důležitý smysl v jiné souvislosti, kterou považuji za velice zásadní. ). V seznamu bohů na stránkách RV Flins chybí. Byl to bůh smrti, možná že jde o zástupné jméno právě pro Velese.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Igor



Založen: 5.2.2008
Příspěvky: 40

PříspěvekZaslal: 23.07.2008 14:46    Předmět: Citovat

Bůh podsvětí nemusí a také není bohem smrti! Když už tak toužíš po bohu smrti, tak k němu má nejblíž Morena Very Happy . Myslím, že Flins a Veles nemají vůbec nic společného, už pro zvířata. Velesovi je když už tak zasvěcen medvěd a ne lev. Obecně slovanským božstvám jsou zasvěcena zvířada z domáceho prostředí! A zrovna lev tam nepatří. Very Happy Very Happy Very Happy Obávám se, že Flins je jen s prominutím hloupý německý výmysl a vsunuté něco, co nikdy neexistovalo. Také se objevuje jen v nějakých saských kronikách a nikde jinde!!!
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Zobrazit autorovy WWW stránky
Kotlohněv



Založen: 19.7.2008
Příspěvky: 40

PříspěvekZaslal: 23.07.2008 18:26    Předmět: Citovat

Takže Flinsa nebrat? Sad Škoda, mně se tak líbil...
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Vítoslav
Rodná víra - moderátor


Založen: 9.12.2007
Příspěvky: 334
Bydliště: Praha / Jihlava

PříspěvekZaslal: 23.07.2008 21:05    Předmět: Citovat

Flinsa opravdu nebrat. Jako boha smrti Lužických Srbů si ho vymyslel Konrad Both pro svou Saskou kroniku na konci 15. století, to aby po vzoru jiných klasických kronik také uvedl výčet pohanských bohů. V té době byly takové výmysly v módě.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Zobrazit autorovy WWW stránky
Kotlohněv



Založen: 19.7.2008
Příspěvky: 40

PříspěvekZaslal: 25.07.2008 07:53    Předmět: Citovat

Mně se totiž moc líbí ta symbolika lva. Pokud si to vymyslel, dává to dost velký smysl v jiné oblasti, trochu přesahující slovanský rámec. Lev sice v našich krajích nežije, v symbolice ho zastupoval kůň (většinou bílý ), ale pokud se dá věřit pramenům, měl lví obličej i Radegast. Možná to Both plácnul podle tradiční podoby Saturna, kterému dal jakési atributy, které mu připadaly přiměřeně pohanské a vůbec nad smyslem neuvažoval.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Kotlohněv



Založen: 19.7.2008
Příspěvky: 40

PříspěvekZaslal: 05.08.2008 17:05    Předmět: ještě Veles - Volos Citovat

V Hadriánovi z Římsů se často vyskytuje kletba "Ať mi Volos hřebce schvátí". Což bylo v jedné inscenaci úplně blbě pozměněno na "kolos". Proč se tak stalo, nevím a smysl jsem pochopil až když jsem si přečetl libreto, kde to bylo správně.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Spytihnev



Založen: 11.9.2009
Příspěvky: 14
Bydliště: Prešov

PříspěvekZaslal: 24.09.2009 16:53    Předmět: Citovat

citace:
Protože je to slovanský bůh, není důvod hledat nějaké souvislosti s Keltama, Italama a podobně.

Nuž ja si myslím, že práve naopak. Dôvod k hľadaniu súvislostí tam je, pretože slovanský pantheon bol vytvorený/uctievaný staroslovanmi, ktorí, ako iste viete, patria ku skupine indo-európskych národov. Indo-európske národy sa dostali z Indie, cez Irán, Turecko etc. až do Európy, kde sa usídlili. Do tejto skupiny patria myslím všetky národy obývajúce Európu okrem Baskov + niektoré národy orientu.
Takže keď si to zhrnieme, tak zistíme, že všetky tieto národy majú spoločný etnický základ a odtiaľ pramení podobnosť mytológií, kultúr etc.
Zoberme si takú bohyňu Živenu. Skrátenie mena Živena je Živa a dokonca sa takto Živena nazývala v niektorých slovanských kultúrach. Živa je nápadne podobná Šive Hinduistickej bohyni. Veles je veľmi podobný napríklad keltskému bohovy Cernunnosovy, gréckemu Panovi, rímskemu Faunusovy, poprípade nordickému Lokimu (podobné zobrazovanie ale to si nie som istý). Perún je bohom blesku a búriek, jazdí po oblohe v koči ťahanom capmi, v ruke má sekeru, ktorou metá blesky. Takáto definícia je takmer identická s nordickým Thórom s tým rozdielom, že Thor používal kladivo. Neviem ale ako dôveryhodný tento opis je. Takýchto príkladov podobnosti je veľmi veľa a najradšej by som zistil aké bolo úplné prvé proto náboženstvo z ktorého tieto podobné náboženstvá pochádzajú.
Robím totiž seminárnu prácu o monomýte obrazu kresťanského diabla v starovekých kultúrach a boli by ste prekvapený, kde všade sa opakuje tá istá podobizeň. Obraz čierneho/hnedého capa/býka , boha plodnosti, podsvetia, podzemnej vody, mŕtvych, mágie. Keď ju dokončím, tak ju sem poprípade hodím.
Poprosím o mierumilovnú diskusiu/opravu mojich informácií a názorov, pretože človek nikdy nevie, čomu sa dá veriť a čomu nie.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail
Vítoslav
Rodná víra - moderátor


Založen: 9.12.2007
Příspěvky: 334
Bydliště: Praha / Jihlava

PříspěvekZaslal: 24.09.2009 19:13    Předmět: Citovat

S tou Živenou, Živou a Šivou je to poněkud pochybné, ale ve zbytku máš v podstatě pravdu. Všichni tito bohové vycházejí ze společného indoevropského základu a studovat tyto paralely má pochopitelně klíčový význam. Ale řekl bych, že toto Igor nezpochybňoval. Pochopil jsem to spíš tak, že se ohrazoval proti zaměňování a směšování slovanských, keltských, germánských a dalších bohů, což je skutečně nesprávné, protože ač mají představy o nich společný základ, tak poté prodělaly několik tisíciletí samostatného vývoje, takže se u každého etnika také v lecčem odlišily a mytologické souvislosti, ve kterých vystupují, nejsou totožné a zaměnitelné.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Zobrazit autorovy WWW stránky
Spytihnev



Založen: 11.9.2009
Příspěvky: 14
Bydliště: Prešov

PříspěvekZaslal: 26.09.2009 11:02    Předmět: Citovat

V tomto s tebou úplne súhlasím. Ten vývoj bol všade iný ale berúc do úvahy rozlohu územia obývaného slovanmi, zistíme, že ten vývoj prebiehal všade inak aj v rámci slovanskej mytológie. Z prameňov ku ktorím som sa zatiaľ dostal je zrejmé, že nielen mená ale aj zobrazovanie bohov sa v rôznych oblastiach líšilo. Z toho vyplýva, že je nemožné rigidne situovať nejakého boha napr.
citace:
Veles je jednoduše bůh podsvětí, je mu zasvěcen ze zvířad medvěd (bez rozdílu, že se mu říká také rohatý bůh).
. Ak by sme brali v úvahu len a len západných slovanov, čiže našich predkov, tak môžeme "ortodoxne" povedať, e budeme čerpať len a len z tohto prameňu, rozprávajúcom o západných slovanoch. Keď ale hovoríme o kulte ako takom, nie je možné zjednotiť "náuku" o ňom do jednej formy. To už pripomína christianizáciu, ktorá sa ale nevyhla tomuto fenoménu rozdielného vývoja a preto vznikli rôzne sekty a odnože kresťanstva.

Btw neviete, či je verohodný mýtus o Perunovom boji s Velesom?

Príčina nepriateľstva medzi Velesom a Perúnom tkvela v tom, že Veles ukradol Perúnovi syna, ženu alebo (najčastejšie) dobytok. Veles sa v podobe draka alebo hada vynára z podsvetia a po Strome sveta sa šplhá do Perúnovho nebeského sídla. Ten však naňho zošle blesky a Veles sa dá na útek, pri ktorom sa premieňa alebo skrýva za skaly, stromy, zvieratá a dokonca ľudí. Perún ho napokon zabije a z Velesovho doráňaného tela sa uvoľní lup v podobe dažďa. V odborných kruhoch je tento mýtus interpretovaný najčastejšie ako striedanie období sucha a dažďa počas roka. Obdobie sucha je spôsobené Velesovou krádežou, ktorá zakaždým uvrhne svet do chaosu. Hromy a blesky predstavujú božskú bitku a po prehre Velesa začne pršať a svet sa vracia k pôvodnému poriadku. Veles ale nezomiera, ako had si zvlieka starú kožu a mýtus sa stále opakuje.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail
Vítoslav
Rodná víra - moderátor


Založen: 9.12.2007
Příspěvky: 334
Bydliště: Praha / Jihlava

PříspěvekZaslal: 26.09.2009 17:20    Předmět: Citovat

Spytihnev napsal:

Btw neviete, či je verohodný mýtus o Perunovom boji s Velesom?

Príčina nepriateľstva medzi Velesom a Perúnom tkvela v tom, že Veles ukradol Perúnovi syna, ženu alebo (najčastejšie) dobytok. Veles sa v podobe draka alebo hada vynára z podsvetia a po Strome sveta sa šplhá do Perúnovho nebeského sídla. Ten však naňho zošle blesky a Veles sa dá na útek, pri ktorom sa premieňa alebo skrýva za skaly, stromy, zvieratá a dokonca ľudí. Perún ho napokon zabije a z Velesovho doráňaného tela sa uvoľní lup v podobe dažďa. V odborných kruhoch je tento mýtus interpretovaný najčastejšie ako striedanie období sucha a dažďa počas roka. Obdobie sucha je spôsobené Velesovou krádežou, ktorá zakaždým uvrhne svet do chaosu. Hromy a blesky predstavujú božskú bitku a po prehre Velesa začne pršať a svet sa vracia k pôvodnému poriadku. Veles ale nezomiera, ako had si zvlieka starú kožu a mýtus sa stále opakuje.


Tento mýtus v základním schématu rekonstruovali Ivanov a Toporov. Jeho syžet bude zřejmě autentický, ale dnes se většina badatelů staví skepticky k tomu, že oním hadem je přímo Veles. Dnes je Perunův protivník většinou považován za samostatnou mytologickou postavu, nejčastěji nazývanou Zmej (= had).
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Zobrazit autorovy WWW stránky
Spytihnev



Založen: 11.9.2009
Příspěvky: 14
Bydliště: Prešov

PříspěvekZaslal: 26.09.2009 18:09    Předmět: Citovat

Nuž Veles bol podľa viacerích zdrojov považovaný mimo iného za boha majetku, hojnosti a dobytka, takže nie je odveci domnievať sa, že práve Veles kradol Perúnovy najčastejšie dobytok kedže dobytok aj úkon nadobúdania majetku sú spoločními rysami práve Velesa. Neodvážim sa ale presviedčať skúsenejšieho ako som ja sám, iba mi to príde logické.
Btw ten zmej bol natoľko silný/dôležitý aby bol pôvodcom sucha a vedel "narušiť" harmóniu v prírode? Nezdá sa mi to pravdepodobné.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail
Vítoslav
Rodná víra - moderátor


Založen: 9.12.2007
Příspěvky: 334
Bydliště: Praha / Jihlava

PříspěvekZaslal: 26.09.2009 19:19    Předmět: Citovat

Spytihnev napsal:
Nuž Veles bol podľa viacerích zdrojov považovaný mimo iného za boha majetku, hojnosti a dobytka, takže nie je odveci domnievať sa, že práve Veles kradol Perúnovy najčastejšie dobytok kedže dobytok aj úkon nadobúdania majetku sú spoločními rysami práve Velesa. Neodvážim sa ale presviedčať skúsenejšieho ako som ja sám, iba mi to príde logické.
Btw ten zmej bol natoľko silný/dôležitý aby bol pôvodcom sucha a vedel "narušiť" harmóniu v prírode? Nezdá sa mi to pravdepodobné.


To je samozřejmě věc pro další výzkum, další studium, další debatu. Já sám tuto věc nedokážu rozhodnout, pouze uvádím, že dnes spíše převládá negativní názor na ztotožňování Velesa se Zmejem, nejnověji a podrobně o tom v nově vydané monografii "Perun, bůh hromovládce" od Michala Téry. Přesto je jasně zřetelný určitý antagonismus mezi Velesem a Perunem, např. nikdy nebyly jejich idoly umístěny společně, vždy je musel dělit nějaký hraniční prostor, např. řeka (klasickým příkladem byla situace v Kyjevě). Tato protikladnost je logická, jedná se o polaritu světa nebeského (Perun) a světa podzemního (Veles).

To však ještě ale nemusí znamenat krvavé nesmiřitelné nepřátelství mezi Velesem a Perunem, oba ztělesňují principy, které se spíše vzájemně doplňují, než že by byly v rozporu. Pak také budí nedůvěru, že je Perunův protivník vždy zobrazován v hadí podobě, zatímco nemáme žádné známky toho, že by sám Veles kdy v hadí podobě vystupoval, naopak je označován jako bůh skotu. A aby bůh skotu měl hadí podobu, to by byla opravdu dost bizarní kombinace, had a skot nejsou příliš slučitelné elementy. Přesto nelze souvislost Zmeje s Velesem vylučovat. Zmej je už ze své povahy podsvětní bytostí a podle jeho obrovské síly, se kterou v onom mýtu dokáže ohrozit i samotného Peruna, by se dalo vyvodit, že se může jednat třeba o Velesova syna. To jsou však jen mé spekulace.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Zobrazit autorovy WWW stránky
Spytihnev



Založen: 11.9.2009
Příspěvky: 14
Bydliště: Prešov

PříspěvekZaslal: 26.09.2009 21:22    Předmět: Citovat

Hmm. Had natoľko silný, že môže vzdorovať bohovi? Nepripomína ti to Jormundganda zo severskej mytológie, ktorý prebýval v podsvetí a obhrýzal korene stromu sveta? V oboch prípadoch sa jedná o škodcu, takže aj tento záver je možný.
Veles je zobrazovaný rôzne a jedným z jeho zobrazení je čierny/hnedý cap/kozel. Tento obraz čierneho/ hnedého capa sa vyskytuje vo všetkých kultúrach európskeho kontinentu (Kelti Cernunnos, Germáni Loki (musím pohľadať viac informácií), Baskovia Mari, Gréci Pan, Rimania Faunus a pravdepodobne aj Slovania Veles). Mimo európy v Egypte to bol zasa Amon v podobe Barana. Vždy ide o rohatú bytosť symbolizujúcu plodnosť, prírodu, podsvetie, rieky, vodu, mágiu, hojnosť, inteligenciu. Je ochrancom zvierat, lesov, lúk a hájov. Po prijatí kresťanstva sa z jeho obrazu stal diabol.
Hoci Veles spĺňa iba niektoré z týchto kritérií, ja osobne považujem bližšie štúdium jeho kultu a charakteristiky za súčasť mojej seminárnej práce o: "Monomýte obrazu diabla v predkresťanských náboženstvách".
Očividne sa cirkev nechala veľmi silno inšpirovať práve pohanskými náboženstvami pri vytváraní ideálu "zla, skazenosti a hriechu) a rovnaký osud nemynul ani Velesa.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail
Vítoslav
Rodná víra - moderátor


Založen: 9.12.2007
Příspěvky: 334
Bydliště: Praha / Jihlava

PříspěvekZaslal: 27.09.2009 13:01    Předmět: Citovat

Spytihnev napsal:
Hmm. Had natoľko silný, že môže vzdorovať bohovi? Nepripomína ti to Jormundganda zo severskej mytológie, ktorý prebýval v podsvetí a obhrýzal korene stromu sveta? V oboch prípadoch sa jedná o škodcu, takže aj tento záver je možný.


Řekl bych, že nejen možný, ale prakticky jistý. Podobnost tu jistě není náhodná. Jörmungandr je synem Lokiho, stejně jako v slovanské obdobě mohl být Zmej synem Velesa. A jako je Jörmungandr úhlavním nepřítelem Thóra, tak je Zmej úhlavním nepřítelem Peruna. A vztah Thóra a Lokiho vypadá velmi podobně jako vztah Peruna a Velesa. Ač je mírně řečeno problematický, není to nesmiřitelné nepřátelství a oba bohové spolu dokáží určitým způsobem "vycházet". A jako Loki nebyl původně Ásem, tak je patrná i specifická pozice Velesa v rámci slovanského panteonu. Je to dobrý příklad blízké příbuznosti slovanské a germánské mytologie.

Spytihnev napsal:

Veles je zobrazovaný rôzne a jedným z jeho zobrazení je čierny/hnedý cap/kozel. Tento obraz čierneho/ hnedého capa sa vyskytuje vo všetkých kultúrach európskeho kontinentu (Kelti Cernunnos, Germáni Loki (musím pohľadať viac informácií), Baskovia Mari, Gréci Pan, Rimania Faunus a pravdepodobne aj Slovania Veles). Mimo európy v Egypte to bol zasa Amon v podobe Barana. Vždy ide o rohatú bytosť symbolizujúcu plodnosť, prírodu, podsvetie, rieky, vodu, mágiu, hojnosť, inteligenciu. Je ochrancom zvierat, lesov, lúk a hájov. Po prijatí kresťanstva sa z jeho obrazu stal diabol.


Já tedy neznám žádné dochované vyobrazení Velesa. Že byl však po christianizaci neprávem ztotožněn s ďáblem, je fakt (dobře tomu nahrával jeho chtonický charakter). Ve staré češtině byla slova veles a ďábel synonyma.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Zobrazit autorovy WWW stránky
Spytihnev



Založen: 11.9.2009
Příspěvky: 14
Bydliště: Prešov

PříspěvekZaslal: 27.09.2009 18:51    Předmět: Citovat

Nemám teraz bohužiaľ dostatok času zhromažďovať pramene, kde som sa o tom dočítal ale sľubujem, že do týždňa to sem hodím.

Jediné na čo si pamätám je kniha od Jána Hollého Bájosloví pohanskích Slovákov, konkrétne pasáž o Velesovy : "VEĽES, VOLOS: boh lichvi, kterú ochraňoval. Bol chlpatí, húdbu nadevšecko miloval. Rímanov Pan."
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail
Vítoslav
Rodná víra - moderátor


Založen: 9.12.2007
Příspěvky: 334
Bydliště: Praha / Jihlava

PříspěvekZaslal: 27.09.2009 23:02    Předmět: Citovat

Spytihnev napsal:
Nemám teraz bohužiaľ dostatok času zhromažďovať pramene, kde som sa o tom dočítal ale sľubujem, že do týždňa to sem hodím.

Jediné na čo si pamätám je kniha od Jána Hollého Bájosloví pohanskích Slovákov, konkrétne pasáž o Velesovy : "VEĽES, VOLOS: boh lichvi, kterú ochraňoval. Bol chlpatí, húdbu nadevšecko miloval. Rímanov Pan."


Tuto knížečku Jána Hollého nelze považovat za hodnověrný zdroj. Napsal ji v době, kdy bylo bádání o Slovanech a jejich mytologii ještě v plenkách, v té době ještě nebyly známy nejdůležitější prameny, ale i ty co už známy byly, ještě nebyly kriticky zhodnoceny. Jednak podléhal v té době populárním, ale zcela mylným představám o indickém původu Slovanů, jednak směšoval skutečná historická fakta s balastem smyšleným v humanistickém období a s nekriticky a chaoticky čerpanými folklorními údaji a navíc i později odhalenými falzifikáty a to vše navíc okořeněno romantickými ideami a tužbami. Jako jistého druhu historická fantasy je to sice četba zábavná a třeba i v něčem inspirativní, ale jako zdroj spolehlivých informací naprosto nepoužitelná, podobně jako drtivá většina mytologické produkce 19. století. Skutečný kritický a hodnotný výzkum slovanské mytologie počíná až Luborem Niederlem a jeho Slovanskými starožitnostmi, protože on první jasně oddělil fakta od balastu předchozích smyšlenek a omylů.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Zobrazit autorovy WWW stránky
Spytihnev



Založen: 11.9.2009
Příspěvky: 14
Bydliště: Prešov

PříspěvekZaslal: 05.10.2009 16:40    Předmět: Citovat

Prosímťa mohol by si mi napísať aspoň 4 hodnoverné zdroje informácií, z ktorích by som mohol čerpať? Najlepšie čo najviac sa zaoberajúce a rozoberajúce postavu Velesa alebo černoboga

Nanešťastie mi ešte chýba akademické vzdelanie a schopnosť kriticky zhodnocovať rôzne historické pramene / zdroje informácií a tak som nútený čerpať zo všetkého čo nájdem, pokiaľ ma niekto neupozorní, tak ako si ma upozornil ty.
Vopred ďakujem za pomoc Wink
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail
Budislav
Dažbogovi vnuci - moderátor


Založen: 10.12.2007
Příspěvky: 66

PříspěvekZaslal: 08.10.2009 09:55    Předmět: Citovat

Hmm velmi zaujimavá debata. nevam velmi k tomu čo dodať, a nebudem, opakovat to čo bolo napísané.

Spytihnev...vsimol som si ze si z Presova. Poznas sa s chalanmi zo Svätohája? vidím že tvoj záujem o slovanské duchovné tradície je silný len neviem či sa jedna u teba len o záujem alebo už je v tom niečo intímnejsie, spirituálnejšie.

Ospravedlnujem sa som trocha mimo témy:)

Inak co sa týka tej odbronej literatury kde doraz sa kladie na chtonický svet tak ma nic nenapadá, aspon co sa týka kníh v čestine ci slovencine. Niečo hodnotne a hodnoverné sa dá najst napr aj v knihe ktoru spomínal Vitoslav Michal Téra: Perun hromovladca. Mimochodom kniha podobného typu zameraná len na urcitý aspekt slovnaskej mytologie, viery na česko -slovenskom trhu chýbala.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Spytihnev



Založen: 11.9.2009
Příspěvky: 14
Bydliště: Prešov

PříspěvekZaslal: 08.10.2009 15:47    Předmět: Citovat

Zdravím Budislav!

Síce som z Prešova ale o Svätoháji som nikdy nepočul, hoci názov majú úžasne poetický Razz
Ja som totiž iba filozoficky založený študent, ktorého fascinujú mýty a legendy starovekého sveta. Po mojom vystúpení z rimo-katolíckej církvi v dôsledku rozpadu ilúzie dobra a zla (filozofické úvahy v hlave 12 ročného dieťaťa Razz ) som hľadal inú vieru, iný ideál, iné duchovno, inú filozofiu a na 3 roky som sa stal zaťatým Nihilistom a mizantropom a začal som hrať World of Warcraft na profesionálnej úrovni hlavne preto, lebo svet už nedával zmysel (Nihilizmus).
Tam som sa stretol s najrozvinutejšou fantasy kultúrou elfov, ktorú som poznal už z Pána Prsteňov a úplne som si zamiloval ideál súžitia človeka/elfa s prírodou a harmonické spolunažívanie.
Po tých 300 dňoch čistého hracieho času (strašne čosi Very Happy ) som si povedal, že WoW mi toho dalo na jednej strane veľa ale veľa aj vzalo a navyše som konečne v poslednom ročníku gymplu, takže konečne študujem to čo ma baví!
Túto elfskú kultúru som si prekopíroval do real life a našiel ju opäť v mytológii najme keltskom druidizme ale zároveň aj v slovanskej, germánskej, antickej mytológii etc.

Na túto stránku som v mojom hľadaní mne podobných ľudí natrafil náhodou (strýčko Google 4ever) a odtiaľto som sa dostal na kvantum iných stránok ale všetky na divokom západe Razz(čechy ,západ slovenska)
a nič tu niekde blízko. Strašne rád by som okúsil spirituálnu stránku našej prastarej viery ale nanešťastie nemám veľa času nazvyš a hlavne som o žiadnej rodnovernej skupinke tu v okolí lesmi obklopeného Prešova nepočul.
Svätoháj hmm idem si o nich pohľadať čosi viac a každopádne ďakujem za inšpiráciu. Ani nevieš ako si možno práve teraz ovplyvnil môj život a duchovný vývoj Smile Cesty osudu sú nevyspytateľné Wink
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail
Budislav
Dažbogovi vnuci - moderátor


Založen: 10.12.2007
Příspěvky: 66

PříspěvekZaslal: 08.10.2009 16:54    Předmět: Citovat

Spytihnev...tak to rád čítam, som rád že som pomohol. myslim, ze na webstránku občininy Svätoháj rodnej viery (tak znie celý názov) si sa v pohode dostal vďaka strýčkovi Googlovi: )

si teda na začiatku. hľadáš, študuješ, pozoruješ, porovnávaš...chce to čas kým nájdeš tú správnu cestu pre seba. Hľadanie je však celoživotný proces, aspoň pre istý typ ľudí, ku ktorým možno patríš aj ty.

Tak dúfam, že Svätohájčania:) ti dajú odpovede na otázky, ktoré hľadáš. sú to veľmi pohodoví a priateľskí ľudia so srdcom na správnom mieste.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Spytihnev



Založen: 11.9.2009
Příspěvky: 14
Bydliště: Prešov

PříspěvekZaslal: 09.10.2009 14:46    Předmět: Citovat

Život je jedna veľká cesta za poznaním a sebazdokonaľovaním a každý kto pochybuje stáva sa vo svojej podstate filozofom. Väčšina ľudí sa usPOKOJi s tým čo má, čo vie a berie to za pevne dané. Pokoj je nepriateľom pokroku lebo pokoj znamená stagnáciu. Takže kresťanstvo má v sebe zakorenenú duchovnú stagnáciu a aj preto som z církvi vystúpil. Nie je hlúpy ten čo nič nevie, ale ten čo sa nechce nič nové naučiť. Ja sám seba považujem za hľadača pravdy a momentálne som našiel spirituálne znovuzrodenie v pohanstve.

Bol som svätohájčanov navštíviť a zaujali ma všetky tie zmysluplné, hlboké a navyše talentovane napísané články. Škoda len, že som buď nenašiel alebo nemajú fórum, kde by sa dali preberať záležitosti mimo zrazov Sad
Každopádne som veľmi rád, že som mal to šťastie prostredníctvom teba naraziť na tak skvelých ľudí a už sa neviem dočkať 28.11 keď sa bude organizovať takzvaný "Perunica Fest". Very Happy
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail
Budislav
Dažbogovi vnuci - moderátor


Založen: 10.12.2007
Příspěvky: 66

PříspěvekZaslal: 12.10.2009 08:47    Předmět: Citovat

Spytihnev...Na webe Svätohája je sekcia návštevná kniha, tam mozes nechat svoj odkaz
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Korrak



Založen: 11.1.2008
Příspěvky: 401

PříspěvekZaslal: 20.04.2011 09:30    Předmět: Veles jako ďábel? Citovat

Veles jako ďábel?

Když nakouknete do Etymologického slovníku (Etymologický slovník jazyka českého, Akademia, Praha 1971), tak se tam o Velesovi dočtete zajímavé věci:

VELES staročesky: (asi) démon; doklady Niederle... Přejato asi z ruského Veles (častější tvar byl Volos), což byl praslovanský bůh dobytka, skotij bog§.
Praslovansky Vels§ , asi ze Selv§ (tomu se říká přesmyk - přehození hlásek, asi tabuový - nesmělo se to vyslovovat v původní podobě, v tomto případě nejspíš kvůli ostychu před božstvem), což by bylo totožné se staroindickým Śarva (jiný název boha Rudry, rovněž pána dobytka, divokých zvířat i přírody vůbec) a avestsky (podle Avesty, íránsko perské svaté knihy) Saurva- (=Sarva) z indoevropského kelvos.
Čechové přejali slovo veles už za úpadku pohanství, proto význam poklesl na pouhého čerta nebo démona (podobně poklesl avestský Saurva).

Korrak : § užívám místo tvrdého znaku - jeru (četlo se to skoro jako ú)

Dozvídáme se tu několik věcí:
Jednak vidíme příklad jednoho z postupů, jak křesťanství nahrazovalo svojí teologií mytologii pohanů. Svého boha (Boha Hospodina) povýšilo na nejmocnějšího, ale zároveň boha všeho dobrého - lásky, pomoci, tepla, úrody,...atd., zatímco z pohanského boha, protože hned ho nebylo možno vymazat jako neexistujícího, byl vytvořen démon. U Velese se to hodilo obzvlášť, protože měl na starosti i podsvětí. (Podobné postupy známe třeba z jižní Ameriky. Mayské a aztécké bohy prohlásili misionáři za démony a na základě toho naházeli všechny náboženské památky - včetně písemných dokumentů na hromady a spálili je. Takže se zachránily jen tři mayské spisy, tzv.kodexy. Naštěstí se nepodařilo zničit i množství nápisů v kameni - na architektuře, reliéfech, stélách, a jak se nejnověji dozvídáme, i na keramice.)
Jednak můžeme usuzovat, že Češi Velese asi neuctívali, ale přejali ho nejspíš od Rusů už jako démona v raném středověku. (I když je možné, že byl ponížen až teprve u nás. Protože doklady o starých bozích jsou skoupé, nemůžeme to spolehlivě tvrdit ani vyvrátit.)
A jednak nacházíme doklad, že praslovanské (a staroslovanské) náboženství má některé podobné nebo shodné znaky s náboženstvím staré Indie a Íránu (Persie).
Vzhledem k tomu, že hinduistické náboženství se po tisíce let nezměnilo, bylo by snad i možné rekonstruovat podle něho některé prvky slovanského pohanství.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Korrak



Založen: 11.1.2008
Příspěvky: 401

PříspěvekZaslal: 22.08.2011 05:55    Předmět: Veles - město Citovat

Veles - město

Veles (makedonsky a v dalších jihoslovanských jazycích Велес / Veles, turecky Köprülü) je město a sídlo opštiny v Makedonii. Leží přibližně uprostřed země, na obou březích řeky Vardar, na půli cesty mezi Skopje a hranicí s Řeckem. V roce 2002 zde žilo 47 316 obyvatel, z toho přes 90 % tvoří Makedonci; nejvýraznější národnostní menšinou jsou Turci.
Město bylo pojmenováno patrně po slovanském bohu Velesovi. V letech 1946—1991 neslo na počest jugoslávského vůdce Josipa Tita název Titov Veles (Титов Велес).
Veles je důležitou železniční stanicí na trase Bělehrad – Skopje – Soluň a z makedonských měst má nejlepší vlakové spojení s hlavním městem. Dále odtud vedou lokálky do Bitoly a přes Štip do Kočani.


Zajímavé je - zvlášť s ohledem na Velesovu charakteristiku v předchozím příspěvku, že Veles je jedním z center obchodu s narkotiky. Vede odsud cesta z Balkánu do Rakouska, do Vídně. Řízen je z internetových kaváren. Hlavní příčinou jsou velké počty nezaměstnaných mladých lidí, které přitahuje zločin a peníze, které mohou - s rizikem - poměrně snadno získat.

V Bosně najdeme i horu Veles a na Moravě obec Velešovice.
Etnograficky je Veles doložen u Rusů ve zvyku nechávat na poli několik posledních klasů "Velesovi na bradu". Pokud by měl Veles spojitost s bohem Baltů Velniasem, vysvitla by napovrch i jeho spojitost s podsvětím. Svědčí o tom i staročeská rčení typu "jdi za moře k Velesu" (proč v Čechách za moře? a co za tím mořem bylo? - pomineme-li říše mrtvých za mořem, které známe od jiných národů; v českých pohádkách se velká vzdálenost vyjadřuje "devatero řekami" a "devatero horami"...). Další podivná zmínka se nachází v Slově o pluku Igorově, kde je pěvec nazýván "vnukem Velesovým" (proč zrovna Velesovým?).
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Namu



Založen: 5.2.2012
Příspěvky: 1

PříspěvekZaslal: 05.02.2012 21:37    Předmět: Citovat

Omyl dnešního pohledu na zimní slnovrat je ten, že jej chpeme jako zrození. Ale tak to není ani nebylo.

Zimní slunovrat je početí, stará symbolika vánoc to dokazuje - symboly toho, co se má v příštím roce zrodit. Člověk zasahuje svými přáními do Stvoření. Stále zelený strom - věčný falus - je ověšen informacemi = symboly. Zažhnutí svíček je proniknutím světla, informace, do tmy, chaosu, odkud se vše zrodí (viz tma v matčině děloze).

Proto je VELES, patron magie, oslavován na Slunovrat. On přeci vládne té tmě, Onomu světu, děloze světa. Jen zatím nechápu, proč je to muž, je to vlastně ženský princip. I když, jestli zosobnuje i ten falický princip, pak ano.

Masopust atd. v předjaří není svátkem početí ani zrození, ale vybuzují se ochranní duchové, kteří mají zajistit nerušené těhotenství.

Na jarní rovnodennost, příp. na úplněk po ní, připadá ZROZENÍ. Příroda se probouzí, skryté se zjevuje do světla světa, duch se zrodil, inkarnoval, otělil. To, co jsme na zimní slunovrat počali, se rodí a v přííštích týdnech nabírá sílu těla, až do letního slunovratu. Vše je krásně vidět na jarní přírodě.

VELES má proto rohy, že jako bůh vegetace, magie, růstu i tmy se všechny tyto fáze střídají. Ty rohy jsou přibývající a ubývající měsíc. Medvěd, který ve skrytu zimy spí a na jaře vyleze z jeskyně dělohy Země s mládětem.

hezky si o vychutnejte... Wink
Namu
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Zobrazit autorovy WWW stránky
cai123



Založen: 16.10.2018
Příspěvky: 85

PříspěvekZaslal: 16.10.2018 03:30    Předmět: cai123 Citovat

cai123 10.16
louis vuitton outlet online
cheap ray ban sunglasses
coach factory outlet online
tiffany outlet
ralph lauren sale clearance uk
cheap jordan shoes
ugg outlet store
michael kors outlet
coach factory outlet
michael kors outlet online
christian louboutin shoes
coach outlet online
uggs outlet
cheap air jordans
nike cortez classic
hermes outlet
converse outlet
pandora charms
michael kors outlet store
rangers jersey
birkenstock outlet store
birkenstock shoes
retro 11
asics outlet store
twins jerseys
timberland shoes
michael kors outlet clearance
ugg outlet store
coach outlet store online
kate spade handbags
adidas originals
skechers outlet
nike free 5.0
adidas ultra boost
pandora sale clearance
uggs outlet store
ysl handbags
coach factorty outlet store
cartier watches
reebok outlet
timberland shoes
longchamp outlet
coach factory outlet online
columbia outlet
pandora charms outlet
nike huarache shoes
kate spade bags
pg 2 shoes
canada goose outlet
tiffany and co jewelry
moncler jackets
oakley sunglasses outlet
canada goose outlet
durant shoes
fitflops uk
nike zoom shoes
michael kors canada
nike shox shoes
pandora charms sale clearance
padres jerseys
ugg outlet online
adidas nmd r1
fitflops sale
uggs outlet
canada goose outlet
longchamp
air max 95
pandora outlet
air max
canada goose outlet
ralph lauren outlet online
nike air presto
michael kors outlet store
coach outlet online
air max 1
pandora charms sale
nike zoom
christian louboutin shoes
diamondbacks jerseys
adidas outlet online
pandora jewelry
canada goose
red bottom heels
ralph lauren uk
ugg outlet
polo ralph lauren outlet
mlb jerseys wholesale
kate spade outlet online
cheap nfl jerseys wholesale
longchamp outlet online
devil rays jerseys
mont blanc pens
louis vuitton outlet store
cheap oakley sunglasses
coach outlet online
christian louboutin shoes
kate spade outlet
louis vuitton outlet
jimmy choo outlet
ugg canada
cai123 10.16
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Zobrazit příspěvky z předchozích:   
Přidat nové téma   Zaslat odpověď    Obsah fóra Slovanská beseda -> Slovanské náboženství Časy uváděny v GMT + 1 hodina
Strana 1 z 1

 
Přejdi na:  
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra.
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru.
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru.
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru.
Nemůžete hlasovat v tomto fóru.


Powered by phpBB