Slovanská beseda
české a slovenské fórum slovanských rodnověrců
FAQFAQ | HledatHledat | Seznam uživatelůSeznam uživatelů | Uživatelské skupinyUživatelské skupiny | RegistraceRegistrace | ProfilProfil | Soukromé zprávySoukromé zprávy | PřihlášeníPřihlášení

Polabští Srbové

 
Přidat nové téma   Zaslat odpověď    Obsah fóra Slovanská beseda -> Slovanské dějiny
Zobrazit předchozí téma :: Zobrazit následující téma  
Autor Zpráva
Dorian



Založen: 16.10.2009
Příspěvky: 41
Bydliště: Plzeň

PříspěvekZaslal: 26.04.2011 17:56    Předmět: Polabští Srbové Citovat

Nevíte někdo jak je to s klasifikací slovanských kmenů žijích v dnešním jihovýchodním Německu jako byly Srbové (vedení Dervanem), Glomači, Lužičané a další. Jestli se řadí mezi Polabské Slovany, případně v nich tvoří specifickou skupinu nebo je to jinak ?
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Vítoslav
Rodná víra - moderátor


Založen: 9.12.2007
Příspěvky: 334
Bydliště: Praha / Jihlava

PříspěvekZaslal: 26.04.2011 18:08    Předmět: Citovat

Asi tak, řekl bych, že tvoří specifickou skupinu v rámci Polabských Slovanů. Specifickou hlavně proto, že byli říší podmaněni a christianizováni asi o dvě století dříve než Veléti a Obodrité, takže pak už nesdíleli jejich bouřlivé osudy. Rozdíly byly ale i v jazyce. Jazyk Obodritů, Velétů a Pomořanů náležel do lechitské skupiny stejně jako polština, zatímco lužická srbština vždy byla a je bližší spíše češtině, to se týkalo i jazyka dalších srbských kmenů mezi Labem a Sálou (svědčí o tom místní názvy).
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Zobrazit autorovy WWW stránky
Dorian



Založen: 16.10.2009
Příspěvky: 41
Bydliště: Plzeň

PříspěvekZaslal: 26.04.2011 18:49    Předmět: Citovat

Díky, společný název tedy nemají ? Když tak koukám po internetu je v tom docela chaos.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Vítoslav
Rodná víra - moderátor


Založen: 9.12.2007
Příspěvky: 334
Bydliště: Praha / Jihlava

PříspěvekZaslal: 26.04.2011 19:03    Předmět: Citovat

V tom není chaos jen na internetu, v tom je chaos i v odborné literatuře. Obyčejně se souhrnně hovoří jen o (sálsko-polabských) srbských kmenech či kmenovém svazu. Ale někteří zase tvrdí, že Glomači (Daleminci) k Srbům nikdy nepatřili a že vždy tvořili samostatnou politickou jednotku. A další omezují Srby jen na západ od Labe s tím, že Milčané a Lužičané, přímí předkové dnešních Lužických Srbů, se původně mezi Srby nepočítali a že tento název byl na ně přenesen až později. No čert aby se v tom vyznal.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Zobrazit autorovy WWW stránky
Korrak



Založen: 11.1.2008
Příspěvky: 401

PříspěvekZaslal: 26.04.2011 19:55    Předmět: Podobnosti lužičtiny s češtinou Citovat

Některé podobnosti lužičtiny s češtinou:
Slovní zásoba:
Serb, serbski, ...
Přechylování (odvozování ženských jmen):
Imiš - Imišowa; svobodné ženy: hornolužic. Kubašec, dolnolužic. Kubašojc (jako česky nářečně Jana Kubašovic)
Místní názvy:
Biskopici (Biskupice), Smoler (Smolov), Ruda (Červená), Wolešnica, Čorna Pumpa Smile , Běla Woda,...

S polštinou mají spíš podobnou výslovnost nebo písmena:
w, tvrdé l (šikmo přeškrtnuté)
zajímavé je střídání g - h : čes.hrdlo, slov.hrdlo, pols.gardlo (tvrdé l), hornoluž.hordlo (tvrdé l), dolnoluž.gjardlo (tvrdé l) - všimněte si v následující ukázce dolnolužičtiny, ukraj.hórlo, rus.górlo, slovins. a srbochorvat.grlo, bulh.gárlo (Hornolužická srbština se v tom shoduje s češtinou, slovenštinou a ukrajinštinou.)

Některá lužickosrbská slova jsme přejali do češtiny:
brambor (v Lužici i jako příjmení: Brambor, Brambora), Lužice - louže, loužička..., Sprevice, Budyšín, Chotěbuz, Zhořelec, Žitava, Drážďany, Míšeň, Durynsko (pamatujete na Durynka a Neklana? ), Lipsko, Mohan, Řezno,...

Obce v ČR:
Srby (a příbuzné názvy), Milčany, Holany, ...
Jména osobní v ČR:
Srb, Bitner, Budař, Bulánek, Čubr, Čumpelík, Dětmar, Dundr, Foltýn, Frída, Goll (herečka Nataša Gollová), Hejna (farář z F.L.Věka), Hendrich, Hojer (Rychlý šíp Jindra), Hurník (skladatel), Jakeš ( Smile ), Jerie, Jordán (rybník a rodina ze seriálu Ulice), Klumpar, Kněžek, Koller (David muzikant), ...
už to vynechám a uvedu jen známá - Olbracht, Píč ( Smile fakt existoval, Josef Ladislav byl archeolog a Karel František skladatel - mám od něj pár varhanních skladeb), Pičman,...Renč, ...Šimánek,...Vávra...
ze srbštiny přes němčinu:
Nostitz, Nostic (šlechtický rod, hraběnka Mathilda Nostitzová se narodila v Plané u Mar.Lázní, ještě nedávno žila její spolužačka ze školy, Nostitzová cvičí slepecké psy),...Mejsnar
----------------------
Předchůdci Lužických Srbů byli Milčané, žili od 5.století i na Liberecku, Frýdlantsku a Šluknovsku (např. obec Srbská Kamenice)
Slovanských kmenů, které osídlily Polabí až k Baltskému moři, bylo hodně: Glomačové, Nišané, Stodorané, Dolenci , Ratarové, Črezpěňané, Chyžini, Vagrové, Gliňané, Drevjané a mnoho dalších.


Naposledy upravil Korrak dne 27.04.2011 06:32, celkově upraveno 3 krát.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Korrak



Založen: 11.1.2008
Příspěvky: 401

PříspěvekZaslal: 26.04.2011 21:28    Předmět: Citovat

Lužická srbština (...jedno auto za drugim, Strasse plne... Smile )
http://www.youtube.com/watch?v=ZFumBiE8e7s&feature=related
Přezpólni - Za Čěskimi horami
http://www.youtube.com/watch?v=qXXjbof3-2Q&feature=related
I tanec se podobá západoevropskému, nebo spíš pobaltskému (Litva, Estonsko) a trochu českému (ke konci uslyšíte Pilky: Už ty pilky dořezaly, už ty mlýny domlely - použil Janáček v Lašských tancích) a trochu polskému. Můžete to porovnat s následujícím slovenským tancem, až tahle ukázka skončí...
Wudwor-folklórní soubor: Srbská svita (tanec a kroje)
http://www.youtube.com/watch?v=Esw1iIgNl_U&feature=related
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Korrak



Založen: 11.1.2008
Příspěvky: 401

PříspěvekZaslal: 28.04.2011 13:23    Předmět: Citovat

Kdyby se člověk mohl spolehnout na to, že výslovnost g - h je původní a neovlivněná sousedními jazyky, tak bych snad i mohl určit směry putování slovanských kmenů po Evropě.
Pak by to vypadalo, že některé kmeny ze severu (jak se tomu říká pravlast, Visla-Dněpr) zůstaly na místě - Poláci, Bělorusové, Rusové a jiné táhly na jihozápad a jih - Srbové, Chorvati, Bulhaři. A kmeny od Černého moře se postupně stěhovaly na severozápad - Ukrajinci, Slováci, Češi, Lužičtí Srbové a další Polabské kmeny.
A dokonce i umístění Horní Lužice blíž u ČR a Dolní Lužice u Polska odpovídá tomu schématu podle g - h.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Kristýna



Založen: 4.8.2011
Příspěvky: 1

PříspěvekZaslal: 04.08.2011 16:03    Předmět: Citovat

Dobrý den,
dočetla jsem se, že v lužické srbštině existuje zajímavý jev - odlišné používání koncovek příjmení pro ženy vdané a svobodné, zároveň se tato příjmení odvozují z mužského příjmení, nevíte o to nějaké bližší informace?
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Korrak



Založen: 11.1.2008
Příspěvky: 401

PříspěvekZaslal: 04.08.2011 21:32    Předmět: Přechylování jmen v lužické srbštině Citovat

Přechylování jmen v lužické srbštině

V dolnolužické srbštině se přechylují příjmení různě pro vdané a neprovdané ženy. Jména vdaných žen mají nejčastěji příponu -owa, (Nowak – Nowakowa), tedy podobnou jako v češtině. Setkáváme se také s ženskými příjmeními s příponou -ka, která se v češtině nepovažují za spisovná. Jsou tvořena převážně od mužských příjmení cizího původu (Budarka, Urbanka). Dolnolužická srbština má ještě příponu -ina/-yna, (Markula- Markulina, Nowka – Nowcyna), kterou čeština nezná.

Přechýlené příjmení neprovdaných žen se u mužských příjmení končících na souhlásku nebo na -o tvoří příponou -ojc/-jejc (Nowak – Nowakojc, Wuglaŕ – Wuglarjejc). Od mužských příjmení končících na -a se tvoří přechýlené tvary příponou -ic/-yc (Markula- Markulic, Nowka – Nowcyc). Obdobu těchto tvarů najdeme v českých nářečích (např. Mařka Novákojc nebo Mařka Novákovic).

Také v hornolužické srbštině se přechylují příjmení různě pro vdané a neprovdané ženy. Pro příponu -owa zde platí, že se používá u mužských příjmení končících na souhlásku (Rawp - Rawpowa). Mužská příjmení končící na -a, -o, -ski, -cki se přechylují příponami -ina/-yna (Andricki - Andryccyna). Oslovení s příponou -ka (Urbanka) se považují za nespisovná.

Přechýlené příjmení neprovdaných žen se u mužských příjmení končících na souhlásku a na -ka, -ca tvoří příponou -ec (Kral – Kralec, Čornak – Čornakec). Od mužských příjmení končících na -a nebo -o se tvoří přechýlené tvary příponou -ic. (Róla – Rólic, Nedo - Nedźic).

Ženská příjmení typu Nowakowa se doporučuje v českém textu skloňovat jako podobná česká. Příjmení typu Budarka, Nowcyna se doporučuje skloňovat podle vzoru žena. Přechýlená příjmení neprovdaných žen (Jordanojc, Nowcyc) se doporučuje neskloňovat, jak tomu je i v českých nářečích (Viděl jsem Mařku Novákojc), nebo u českých příjmení typu Janů, Martinů. Nedoporučuje se příjmení neprovdaných žen mechanicky přechylovat a skloňovat, (Kubašec – Kubašecová - Kubašecové), tvořily by se tak tvary, které se v lužické srbštině nevyskytují.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Vítoslav
Rodná víra - moderátor


Založen: 9.12.2007
Příspěvky: 334
Bydliště: Praha / Jihlava

PříspěvekZaslal: 04.08.2011 21:46    Předmět: Citovat

Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Zobrazit autorovy WWW stránky
Zobrazit příspěvky z předchozích:   
Přidat nové téma   Zaslat odpověď    Obsah fóra Slovanská beseda -> Slovanské dějiny Časy uváděny v GMT + 1 hodina
Strana 1 z 1

 
Přejdi na:  
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra.
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru.
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru.
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru.
Nemůžete hlasovat v tomto fóru.


Powered by phpBB