Slovanská beseda
české a slovenské fórum slovanských rodnověrců
FAQFAQ | HledatHledat | Seznam uživatelůSeznam uživatelů | Uživatelské skupinyUživatelské skupiny | RegistraceRegistrace | ProfilProfil | Soukromé zprávySoukromé zprávy | PřihlášeníPřihlášení

Velesuv den

 
Přidat nové téma   Zaslat odpověď    Obsah fóra Slovanská beseda -> Slovanské náboženství
Zobrazit předchozí téma :: Zobrazit následující téma  
Autor Zpráva
Moonlite



Založen: 8.2.2008
Příspěvky: 13
Bydliště: Leicester

PříspěvekZaslal: 13.02.2008 09:28    Předmět: Velesuv den Citovat

Jak uz rennfri natukla v jinem prispevku, rada bych vedela jak se slavi/slavil Velesuv den? Prizavam, ze o rodnovire opravdu vim jen malo... kdyby se to tedy melo prirovnat k pohanstvi/neopohanstvi, je vas Velesuv den neco jako ekvivalent nasemu Imbolcu? Co se tedy slavi a provadi na Velesuv den a na jaky den pripada?
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Vítoslav
Rodná víra - moderátor


Založen: 9.12.2007
Příspěvky: 334
Bydliště: Praha / Jihlava

PříspěvekZaslal: 13.02.2008 12:24    Předmět: Citovat

O Velesově svátku si můžeš přečíst zde:

http://rodnavira.cz/velesuv-svatek/

V novodobé české lidové kultuře je nepřímým odrazem tohoto svátku Masopust. Říkám nepřímým, protože se v českém Masopustu kromě některých archaičností (maskované průvody, obřadní pohřeb figury se zvýrazněným falem) projevily i další novější a zcela moderní vlivy.

Původem keltský Imbolc s tím moc společného nemá, alespoň ne v té podobě, v jaké se ustálil v novopohanství.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Zobrazit autorovy WWW stránky
Vítoslav
Rodná víra - moderátor


Založen: 9.12.2007
Příspěvky: 334
Bydliště: Praha / Jihlava

PříspěvekZaslal: 13.02.2008 14:03    Předmět: Citovat

Ještě to doplním o další věc. Keltskému Imbolcu totiž odpovídá významem i strukturou u Slovanů jiný svátek, a to svátek sluneční bohyně, která bývá obvykle nazývána Ladou. Až na to, že u Slovanů se tento svátek nekoná v předjaří, ale až v samém rozpuku jara - v dubnu. Hlavně u jižních Slovanů se tento svátek slaví na sv. Lazara (týden před Velikonocemi). U Slovanů byl vůbec tento svátek součástí jarního cyklu, společně se svátkem Jarovíta/Jarila (sv. Jiří) a pak také s dalšími rituály, které převzaly Velikonoce.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Zobrazit autorovy WWW stránky
Moonlite



Založen: 8.2.2008
Příspěvky: 13
Bydliště: Leicester

PříspěvekZaslal: 13.02.2008 14:15    Předmět: Citovat

Je tedy ucelem Velesova dne vitani jara pripadne prosba o dostatecnou urodu?

Pokud ano, pak bych tento svatek spise prirovnala nasi Ostare, i kdyz nekteri asi nebudou souhlasit, protoze pro vetsina pohanu asi bere Imbolc jako zacatek jara nebo pak az samotny Beltane. Ja (jsem pravdepodobne ovlivnena zapalem pro zahradniceni) beru zacatek jara Ostaru kdy vysazuji sadicky ven, i kdyz treba pred-sazeni a zehnani seminek provadim pri Imbolcu...
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Vítoslav
Rodná víra - moderátor


Založen: 9.12.2007
Příspěvky: 334
Bydliště: Praha / Jihlava

PříspěvekZaslal: 13.02.2008 14:53    Předmět: Citovat

Ostare je novodobý svátek novopohanů bez určitého historického základu uměle umístěný na jarní rovnodennost, takže s ním nic srovnávat nelze.

Germánskou bohyni Ostaru rekonstruoval J. Grimm podle anglického názvu Velikonoc Easter a na základě jedné zmínky sv. Bedy Ctihodného o ctění bohyně jménem Eostre v obodbí kolem Velikonoc u Anglosasů.

Bylo li tomu tak, tak by Eostre typologicky odpovídala slovanské Ladě a doba jejich svátků by se typologicky také shodovala. S Velesovým svátkem to ale souvislost mít nebude.

Velesův svátek se koná na samém počátku předjaří, kdy by měla ještě vládnout tuhá zima, takže o nějakém vítání jara ještě nemůže být řeč, navíc Veles je spíše vládce té temnější poloviny roku. Nelze ani zjednodušeně říci, že by smyslem svátku byla prosba za úrodu. Veles je všeobecně bůh plodnosti, a to v tom smyslu, že vládne tajemstvím samotného zrození. Ale jarním bohem, který je přímo za úrodu odpovědný, není Veles, ale Jarovít.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Zobrazit autorovy WWW stránky
Adja



Založen: 26.2.2008
Příspěvky: 1

PříspěvekZaslal: 27.02.2008 00:46    Předmět: Citovat

Napada mi, ako je to s povodom Hromnic, ktore maju slovansky nazov, ale terminovo sedia s keltskym Imbolcom? Casto je spominany Perun, ale neviem, ako je to dolozene...?

Myslim, ze pri uvahe o tom, ci sa Imbolc a sviatky rovnodennosti mozu stotoznit z hladiska slavenia Bohyne a prichodu jari, je treba vziat v uvahu to, v akej zemepisnej oblasti sa nachadzame...

Lada je slnecna bohyna??

Moonlite: Ja osobne vnimam ako dost velky rozdiel to, ze zatialco Imbolc sa zameriava na zensky aspekt, rodnoverie sa v tomto obdobi sustredi na muzsky aspekt.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Vítoslav
Rodná víra - moderátor


Založen: 9.12.2007
Příspěvky: 334
Bydliště: Praha / Jihlava

PříspěvekZaslal: 27.02.2008 21:22    Předmět: Citovat

Hromnice jsou lidový název pro křesťanský svátek Uvedení Páně do chrámu, který se slaví 40 den po Vánocích. Ke Slovanům se dostal společně s křesťanstvím. Pokud je mi známo, tak se svíčky na tento svátek začaly světit v 10. století v Anglii, odkudž se tento zvyk rozšířil po Evropě. Spojení tohoto křesťanského svátku s bouří a pojmenování svíček jako "hromniček" je ale pouze u Slovanů, a to především u Slovanů západních (na Ukrajině a v Bělorusku nejspíš polských vlivem). Před christianizací se pravděpodobně v tuto dobu u západních Slovanů konal jakýsi svátek spojený s Perunem, jehož elementy nový svátek 'Uvedení Páně do chrámu' přejal. Nic bližšího ale o tom říci neumím.

Struktura slovanské mytologie jak jí lze rekonstruovat z materiálů historických a folklorních a v komparaci s mytologiemi ostatních indoevropských národů jasně ukazuje, že v ní má sluneční bohyně místo. V historických pramenech není jednoznačně pojmenována, ačkoliv jsou zprávy o jejím kultu. Ve folkloru je většinou nazývána prostě jako "Sluneční Děva", u jižních Slovanů také "Ohnivá Marie". Některé mladší prameny hovoří o bohyni Ladě, ač jí jednoznačně nedefinují. Toto jméno se pak velmi často vyskytuje ve slovanských lidových písních, především milostných a svatebních. Z toho se většinou usuzuje, že onou sluneční bohyní byla právě Lada.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Zobrazit autorovy WWW stránky
Korrak



Založen: 11.1.2008
Příspěvky: 401

PříspěvekZaslal: 06.11.2010 10:27    Předmět: Citovat

Když jsem dělal archeologii Prahy, tak jsem narazil na pražskou část Veleslavín (Praha 6). Normálně mi to v hlavě šrotuje Vele - slavín, jako třeba Vele - hrad.
Ale jak jsem tady zblblej těma Velesovýma knihama a slovanskýma védama, tak mě napadlo Veles - slavín. (Ještě celkem nedávno dvě s nesplývala.) Nedalo by se to použít? Smile
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Zobrazit příspěvky z předchozích:   
Přidat nové téma   Zaslat odpověď    Obsah fóra Slovanská beseda -> Slovanské náboženství Časy uváděny v GMT + 1 hodina
Strana 1 z 1

 
Přejdi na:  
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra.
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru.
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru.
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru.
Nemůžete hlasovat v tomto fóru.


Powered by phpBB