Slovansk� beseda

Slovansk� p�smo � Korrak � Slovansk� kultura

Korrak — 26.07.2010 06:07

Autor: Korrak
Zaslal: 26.07.2010 06:07

Tak to si na�i hankovci dali se "staro�esk�mi" rukopisy jazykov� pe�liv�j�� pr�ci.

�as vlk� � Korrak � Sou�asn� rodnov�rsk� hnut�

Korrak — 26.07.2010 06:02

Autor: Korrak
Zaslal: 26.07.2010 06:02

Tak to moc slavn� nevypad�. Ale i u n�s maj� n�kte�� "m�gov�" a "�recov�" pov�st hami�n�k�, kter�m jde hlavn� o zisk, p��padn� o ovl�d�n� lid�.

Slovansk� p�smo � V�toslav � Slovansk� kultura

V�toslav — 25.07.2010 11:15

Autor: V�toslav
Zaslal: 25.07.2010 11:15

Velesovou knihou jsem p�ed n�jak�m �asem intenzivn� zab�val a z tohoto studia mi vyplynul prakticky jednozna�n� z�v�r, �e Velesova kniha je novodob�m pad�lkem. A. I. Asov si z Velesovy knihy ud�lal �ivnost, proto je logicky v jeho z�jmu ji obhajovat jak to jenom jde r�zn�mi pseudoargumenty. Nav�c to nen� v�bec ��dn� odborn�k, je to jen oby�ejn� laik. Pak tak� obh�jci t�� z toho, �e drtiv� v�t�ina lid� si �te "p�eklady", ale m�lokdo se pokou�� louskat "origin�ln�" text psan� "velesovic�". Asov toti� ve sv�ch edic�ch jazyk Velesovy knihy um�le upravoval tak, aby mnohem l�pe odpov�dal praslovan�tin�, ne� Miroljubov�v origin�l.

Miroljubov�v text je toti� jen velmi nepovedenou imitac� star� slovan�tiny. Miroljubov nebyl lingvista, ale spisovatel dlouh�ch a k smrti nudn�ch historick�ch po�m, kter� sv�m obsahem text Velesovy knihy velmi n�padn� p�ipom�naj�. M�l v�ak z Ruska jako ka�d� pravoslavn� v��c� odposlouchan� z�klady c�rkevn� slovan�tiny a tak� n�jak� znalosti ukrajin�tiny a pol�tiny. A z t�chto jazyk� je�t� samoz�ejm� s p��m�s� ru�tiny um�chal jazyk Velesovy knihy, ale ne tak, �e by vytvo�il n�jakou gramatiku a ucelenou slovn� z�sobu, prost� psal r�zn� formy ad hoc jak ho to zrovna napadlo. Pro �lov�ka zcela neznal�ho v�voje slovansk�ch jazyk� to m��e vypadat efektn�, zvl�tn� a starobyle, av�ak pro �lov�ka, kter� o tom n�co v�, to p�sob� vylo�en� sm�n�. Je to prost� jazykov� chaos bez n�znaku jak�chkoliv pravidel s neexistuj�c� gramatikou a nespr�vn�, nelogicky a chaoticky tvo�en�mi a u��van�mi tvary.

Zaj�mav� tak� je, �e s�m Miroljubov nikdy Velesovu knihu nepublikoval, smrt mu toti� zabr�nila ji zcela dokon�it. A� v jeho poz�stalosti byly nalezeno n�kolik r�zn�ch verz� textu Velesovy knihy, jak ji postupn� upravoval. Dal�� verze byla nalezena v poz�stalosti jednoho jeho p��tele, kter� mu s opravami pom�hal. S�m Miroljubov do t� doby z Velesovy knihy publikoval jen n�kolik uk�zek, z toho fotografii jedn� �dajn� "desti�ky" s textem. Zaj�mav� je, �e text t�to desti�ky se s textem pozd�j�� Velesovy knihy v�bec neshoduje.

Tak� se zapom�n� na to, �e Miroljubov s�m nikdy netvrdil, �e Velesova kniha je prav�. On si v t�to v�ci zachov�val odstup a opatrnost. Tvrdil, �e m� prost� jenom to, co p�epsal z desti�ek, kter� vid�l, a jestli je to prav� nebo ne, o tom mus� rozhodnout kompetentn�j�� lid�, ne� je on s�m. Paradoxn� tak� je, �e Miroljubov nejprve tvrdil, �e z cel� knihy m� jen onu jedinou fotografii t� desti�ky, a �e zbytek je nejsp�e nen�vratn� ztracen. Pak najednou bez dal��ho vysv�tlen� u sebe doma na�el je�t� n�kolik dal��ch uk�zek, ale pak zase tvrdil, �e je to v�e. A najednou, z ni�eho nic, se u n�j vyrojila Velesova kniha cel�.

Vy�erp�vaj�c� odbornou anal�zu Velesovy knihy provedl O. V. Tvorogov. Koho by to zaj�malo, m��e si p�e��st tyto jeho �l�nky:
http://www.russiancity.ru/books/b32.htm
http://www.russiancity.ru/books/b48.htm
http://deja-vu4.narod.ru/Veles_book.html

Re: Pou� po stop�ch star�ch Slovan� � M�sta souvisej�c� s pohanstv�m v �R � V�toslav � Slovansk� n�bo�enstv�

V�toslav — 25.07.2010 10:45

Autor: V�toslav
Zaslal: 25.07.2010 10:45

Radegast napsal:

Druh� t�den v srpnu si pl�nuji vyrazit na p�� pou� po staroslovansk�ch pam�tk�ch nejen v Ji�n�ch �ech�ch. Nav�t�v�m i ji� tu rozeb�ranou Dobr�. Tak pokud by se cht�l n�kdo p�idat, sta�� se ozvat.

�koda, budu zrovna v Lu�ici. Ale jinak bych r�d �el.

�as vlk� � V�toslav � Sou�asn� rodnov�rsk� hnut�

V�toslav — 25.07.2010 10:43

Autor: V�toslav
Zaslal: 25.07.2010 10:43

Ale kdepak, to je star� zn�m� firma. S volchvem Bogumil II. jsem se boh�m�el v Moskv� osobn� setkal. Je to tot�ln� magor, fanatik a manipul�tor, kter� od v��c�ch ve sv�m spolku, nad kter�m m� tot�ln� kontrolu, vy�aduje naprostou poslu�nost. V�echny ty poh�dky o po generace tajn� uchov�van�m u�en�, do kter�ho byl jako posledn� zasv�cen, si prost� vymyslel. Dokonce si p�ed n�jakou dobu odsed�l p�r let ve v�zen� za vloup�n� do n�jak� kancel��e.

Velesova kniha � Slovansk� p�smo � Radegast � Slovansk� kultura

Radegast — 11.07.2010 02:11

Autor: Radegast
Zaslal: 11.07.2010 02:11

Natrefil jsem dnes n�hodou na �l�nek Dmitrije Gavrilova o run�ch Velesovy knihy, kde se p�e celkem zaj�mav� obhajoba jej� pravosti. Pro zaj�maost ji p�ikl�d�m.

"... Obvi�ovat Miroljubova z podvrhu je hloup�, dle n�vrhu A. I. Asova je t�eba prov�st expert�zu jeho rukopis�, rozbor pap�ru a inkoustu m��e up�esnit datov�n� let 1924-1939, kdy i kolik let Jurij Petrovi� postupn� p�episoval �velesovicu�.
Jazyk b�ezov�ch listin z Novgorodu, je� objevil A. V. Arcichovskij, maj� n�kter� zvl�tnosti � nap�. cvak�n�, tj. nerozli�ov�n� C a �, na kter� nez�visle pouk�zala L. P. �ukovskaja [9], ne� bylo zn�mo z jedin� fotografie desti�ky Velesovy knihy z roku 1960.

Jak se skute�n� uk�zalo, �ada gramatick�ch a fonetick�ch zvl�tnost� text� Velesovy knihy, v�etn� zm�n�n�ho cvak�n�, se shoduj� s jazykem b�ezov�ch p�sem Star�ho Novgorodu. Pro tyto b�ezov� listiny je charakteristick� �shoda dativu a genitivu formy A� [9]. Tuto morfologickou zvl�tnost sklo�ov�n� lze pozorovat i v textech volchv�. Velesova kniha 9. stolet� je star�� ne� nyn� zn�m� listiny (z 12. stol.) o dv� stolet�, za toto obdob� novgorodsk� dialekt je�t� neprod�lal tolik podstatn�ch zm�n. Proto�e zm�n�n� listiny byly uzn�ny jako prav�, av�ak byly objeveny n�kolik desetilet� po z�sk�n� samotn� Velesovy knihy, tedy je k pad�l�n� nikdo pou��t nemohl.

Jurij Miroljubov byl spisovatel, ne v�ak lingvista, a t�m sp�e ne archeolog, a pad�lat Knihu tedy nemohl. Nicm�n� existuje verze, �e Miroljubov pracoval s podvrhem, kter� pova�oval za pravou staro�itnost.

Falzifikov�n� Velesovy knihy je p�ipisov�no pet�rbursk�mu sb�rateli a mystikovi A. I. Sulakadzevovi, sou�asn�kovi G. R. D�r�avina. Skute�n� se �bavil zhotovov�n�m fale�n�ch staro�itnost� (o �em� D�r�avin nepochybn� v�d�l). Pat�ila mu kopie �Opoved� � praslovansk�ho runov�ho textu o k�t�n� obyvatel Valaamu b�hem p�lstolet� do vl�dy Vladim�ra. Rukopis je dnes ulo�en v archivech novo-valaamsk�ho kl�tera. Nicm�n�, jak p�e V. Grickov ve sv�m �l�nku [10], sb�rka neobsahovala jen pad�lky. Sulakadzev byl �lenem �ady mystick�ch spole�nost�. Po jeho smrti v roce 1830 v�echny ostatn� jeho rukopisy zmizely, s ur�itost� lze ��ci, �e jeho archiv rozebrali �lenov� tajn� sekty, k n� Sulakadzev pat�il. Pravda, v archivu b�sn�ka D�r�avina se zachoval runov� fragment �Bojanova hymnu�. Fragment vypr�v� o boji Ant�-Polan� s G�ty ve 4. stol n. l. [11]. Roku 1812 n� velk� rod�k G. D�r�avin vydal dva runov� fragmenty ze sb�rky Sulakadzeva [12]. V sebran�ch spisech D�r�avina z roku 1880 se tak� objevuje slovansk� runika. Jeden fragment se pr�v� kv�li zm�nce o Bojanovi a Slovenovi naz�v� �Bojan�v hymnus Slovenovi� a druh� �V�stec� � v�roky volchv�. O fragmentech v�d�l i Karamzin a prosil, aby mu byly zasl�ny origin�ly.

Roku 1994 byl v 39. odd�le archivu D�r�avina nalezen text �Bojanova hymnu�. Byl rekonstruov�n i prvopis, kter� se �ast�ji naz�v� �Starolado�sk� runov� dokument�, aby se odli�il od ��ste�n� pad�lan�ho �Bojanova hymnu� Sulakadzeva. Runika a telegrafick�, dokonale stru�n� styl dokumentu (i zm�n�n�ho �V�stce�) se n�padn� podob� �velesovici�. Dokument je korespondenc� mezi dv�ma volchvy-koby (v�t�c�m dle letu pt�k�). Jeden z nich byl �rec ze Star� Ladogy a druh� volchv z Novgorodu.

Datov�n� vych�z� z t�chto ��dk�, dle p�ekladu V. Toropa [13]:

...�P�nu sv�tl�mu kob:
K�es�an�, nep��tel�, jdou k m�stu Ladoga
Modl�m se, ob�ti p�in��m, aby
si nepodmanili a nezni�ili m�sto.
Pos�l�m promluvy Peruna sv�mu p�nu, star�e-kobe.
O�ek�vaje vytou�enou dobu, mu�e pos�l�m
proti l�ip�smu.
Rusov� byli Kimrejci a �ili p�ed Kimrejci.
Byli nep��teli ��ma i tv�m, Stilichone;
Bolorec; Dir-voj�n byl n�m tr�pen�m, byl
barbarem a rodem �ek.
Otuarich. Pak I�odrik, pak l�iv�

Erik-voj�n;
proklet� Aldorg rozs�vali smrt, na�eho boha.
P�lili, obyvatele m�sta vra�dili.
V��n� Borus na kostech stoj�.
Je na str�i od Busa do Dira....�

[zkr�ceno]

Takto �Lado�sk� runov� dokument� potvrzuje zpr�vu Velesovy knihy, �e Dir byl rodem �ek. Av�ak Sulakadzev, nehled� na mnoh� p�ed�l�vky prvopisu, ho s�m nenapsal, stejn� jako nenapsal Velesovu knihu.
V��e jsme zm�nili jeho ��ste�n� pad�l�n� text�. Nen� pochyb, �e perly typu:

�Noc. Z��iv� sv�tlo Luny,
tv�j b�l� kotou� se odr�� v tich� vod�.
Jsem Bojan, potomek Slaven�v.
Srdce se p�i vzpom�nce na n�j zachv�v�..
O�i ron� slzy, zpod kamene se �inou.."

jsou o�ividn� podvrhem. Prvopis se t�m v�ak pad�lkem nestane. Av�ak fr�ze jako: �Soudu Velesovu neujdou� � st�� mohou nechat na pochyb�ch ohledn� pravosti i ��sti hymnu Sulakadzeva. Jedn� se o rok 1811, kdy si ani jeden slavofil nemohl v�bec p�edstavit, �e Veles �je soudcem pekeln�ho sv�ta�. A. Kajsarov (1803, 1807) ani G. Glinka (1804) se o tom nezmi�uj�.[2]

��kaj� n�m, �e se m�l�me, kdy� tvrd�me, �e �na po��tku 19. stol. nikdo je�t� nep�edpokl�dal, �e Veles je Str�cem Navi!�. A pr� by Sulakadzevovi m�l b�t Veles zn�m ve sv� baltsk� form� Velse (Vielona), kter�ho �astokr�t popisovali auto�i zab�vaj�c� se slovansk�mi staro�itnostmi (Lasickij v 16. stol., Stender a Einchorn v 17. stol.) pr�v� v podob� boha z�hrobn�ho sv�ta, vl�dce du�� a ochr�nce zesnul�ch p�edk�. Av�ak ve zm�n�n� dob�, tj v roce 1811, neexistovali ��dn� pr�ce, v nich� by odborn�ci na pobaltskou �i slovanskou mytologii ztoto��ovali Vielona s Velesem. K tomu do�lo mnohem pozd�ji, kdy� se tito odborn�ci v Rusku skute�n� objevili.

Jak spr�vn� poznamen�v� A. I. Asov, Sulakadzev nemohl b�t tv�rcem Velesovy knihy, proto�e neznal obsah Riv�d (poprv� byly p�elo�eny roku 1870 v N�mecku). Ve Velesov� knize se zat�m vzpom�naj� rgv�dsk� hymny na Indru a Valu.

Tak� nemohl v�d�t, a volchvov� o tom p��, �e Skytov� bojovali ve vojsk�ch babylonsk�ho kr�le Nabuchonodzora II. To se u�inilo zn�m�m a� na po��tku 20. stolet� po archeologick�ch vykop�vk�ch. �Teprve v 70. letech 20. stol. (ji� po smrti Miroljubova) v�dci po prostudov�n� objev� t�chto archeolog� do�li k z�v�ru, �e Skytov� p�ed p��chodem do P�edn� Asie �ili 200-300 let u �ern�ho mo�e. Mezit�m ani Gerodot, jedin� autor, o n�ho� by se mohl geni�ln� pad�latel op��t, p�i l��en� ud�lost� obsa�en�ch ve Velesov� knihy nevlo�il p�est�vku mezi vp�d Skyt� do step� u Suro�sk�ho mo�e a pochod proti M�d�m.�

Jestli�e v�ak Sulakadzev nepad�lal Velesovu knihu, tak prvopis Bojanova hymnu, kde se stejn� jako ve Velesov� knize ��k�, �e Dir byl pok�t�n a byl �ek, pak ani tento prvopis nemohl tehdy vytvo�it.

�Ze zpr�v ,Patriarch�� (tak se n�kdy naz�v� Velesova kniha) vybereme n�sleduj�c� n�m�t. V souladu s rekonstruovanou chronologi� p�edkov� autor� text� na po��tku 2. stol. p�. n. l. p�es�dlili z Karpat do povod� Pripjati. V oblasti Dn�pru �ili do po��tku t�et�ho stolet� n. l., a pot� n�sledovalo dal�� p�es�dlen�. P�i tom se k p��buzn�m n�rod�m p�ipojili p�idunajsk� kmeny Bastarn� (v�chodogerm�nsk� kmen, p�vodn� mezi Odrou a Vislou � pozn. p�ekl.). Tyto ud�losti, p�e Viktor Grickov [14], se dob�e hod� na archeologickou kulturu vroubkovan� keramiky. Pam�tky na ni jsou soust�ed�ny p�ev�n� v oblastech st�edn�ho a horn�ho Podn�p�� a pripja�sk�ho poles�. Vznik t�to kultury se v�e k posledn� t�etin� t�et�ho a po��tku druh�ho stol. p�. n. l. a jej� z�nik ke konci druh�ho stol. n. l. � Je tu soulad mezi zpr�vami v Knize a DNE�N�MI archeologick�mi poznatky. P�esto�e prv� pam�tky kultury vroubkovan� keramiky objevil roku 1899 archeolog Chvojko, nep�isuzoval j� ciz� p�vod, ale pova�oval ji za produkt rozvoje p�edch�zej�c� skytsk� kultury. Dle jeho p�edstavy kultura vroubkovan� keramiky nezmizela, ale p�em�nila se v �er�achovskou. Z Chvojkojem nalezen�ch pam�tek v oblasti Pripjati se nedochovala ��dn�. Intenzivn� v�zkum staro�itnost� kultury vroubkovan� keramiky za�al a� v 50. letech. Av�ak i dlouho pot� panoval n�zor, dle n�ho� byla kultura datov�na koncem druh�ho stol. p�. n. l. a a� po��tkem druh�ho stol n. l. Situace se zm�nila a� na po��tku 80. let, potom co evrop�t� odborn�ci up�esnili chronologii lat�nsk�ch staro�itnost�.�

Takto by �pad�latel� Miroljubov musel zn�t p�edem filologick� detaily b�ezov�ch p�sem a doslova vid�t skrz zem, aby p�edstihl sv�m �pad�lkem� poznatky dne�n� archeologie o 30-50 let. A takov�ch p��klad� p�edstihu Knihy v��i archeologii je mnoho, p�ev�n� odpov�daj� konceptu B. A. Rybakova, p�esto�e on s�m se zat�m nevyslovil pro ani proti �desti�k�m volchv��.

(...)

Kopie Velesovy knihy Miroljubova, Kurenkova a Rebindera se rozch�zej�. Toto znovu potvrzuje existenci desti�ek a jejich fotografi�. Kurenkov p�elo�il a p�epsal text z fotografi� nez�visle na Miroljubovi. Ten v�ak pracoval nejprve se samotn�mi �desti�kami� a pot� se sv�m p�episem text�. Tj. p�epis text� provedli dva �i t�i r�zn� lid� a samotn� desti�ky tak� nejsou v�tvorem jednoho autora (aby tak� ne p�i takov�m rozsahu!).

Pokud je jedinou kopi� Velesovy knihy ta Miroljubova, jedn� se o jednu z mnoha podobn�ch knih. Bohu�el je to sp�e sb�rka, pe�liv� sestaven� st�edov�k�m ochr�ncem, a ne celistv� v�c. Budeme �ekat a doufat. A samoz�ejm� nem� smysl sed�t se zalo�en�ma rukama. Pokud jde o pravost existuj�c�ch text�, je to zat�m ot�zka v�ry ka�d�ho, dle mne je zcela z�ejm�, �e ��st text� je prav�."

�as vlk� � Korrak � Sou�asn� rodnov�rsk� hnut�

Korrak — 06.07.2010 07:10

Autor: Korrak
Zaslal: 06.07.2010 07:10

Asi ti o tom spolku nikdo nic p�esn�j��ho nepov�. I kdy� takov�hle spolky, kter� si daly za c�l ochranu lidsk�ch s�del nebo spole�enstv�, vznikaly po cel�m sv�t�.

Pou� po stop�ch star�ch Slovan� � M�sta souvisej�c� s pohanstv�m v �R � Radegast � Slovansk� n�bo�enstv�

Radegast — 06.07.2010 01:28

Autor: Radegast
Zaslal: 06.07.2010 01:28

Druh� t�den v srpnu si pl�nuji vyrazit na p�� pou� po staroslovansk�ch pam�tk�ch nejen v Ji�n�ch �ech�ch. Nav�t�v�m i ji� tu rozeb�ranou Dobr�. Tak pokud by se cht�l n�kdo p�idat, sta�� se ozvat.

�as vlk� � Radegast � Sou�asn� rodnov�rsk� hnut�

Radegast — 06.07.2010 01:12

Autor: Radegast
Zaslal: 06.07.2010 01:12

P�i �ten� v�tahu z pr�ce Ji��ho Atweriho jsem narazil na zm�nku o organizac� "�as vlk�", viz.:

"Z vypravov�n� toho je z�ejm� vid�ti, �e massy lidu byly tehdy st�le pohansk�. Kone�n� je�t� p�i r. 1091 p�ipom�n� letopis, �e se tak� v Rostov� objevil volchv � patrn� s podobn�mi z�mysly, � ale tam brzy zahynul.� (Niederle, L.: c. d., s. 216-217.) Toto spiknut� neslo n�zev Схорон еж слобен , staroslov�nsky �Jedin� ochrana v�ech Slovan�� Po jeho ne�sp�chu vznikl tajn� spolek Шаз болк uvnit� kter�ho se z pokolen� na pokolen� p�ed�vala tato tradice nejprve �stn� a pozd�ji veps�na na desti�k�ch nazvan�ch Сбарожu скрuжалu. Tento spolek byl ve�ejn� obnoven roku 1991 dev�ti rody �rec� z �ern� Rusi -historick�ho �zem� v severoz�padn�m B�lorusku na horn�m N�menu. T�i desti�ky z k�ry obsahuj� n�pisy: �B�h je v�echno, Co je d�no, to je d�no� a kone�n� �V�e je B�h�. Volchv Miloslav Bogomil byl podle slov p�edstavitel� zm�n�n�ho spolku vrchn�m �recem staroslovansk�ho boha Triglava � zde m�n�no jako vt�len� v�ech boh� v�chodn�ch Slovan� od Peruna a� k Moko�i. (Samsonov, A. V.:Слабянство . Moskva 2002.)"

Mohl by jste mi pros�m n�kdo o t�to organizaci ��ci n�co v�c?

PS: cel� v�tah je nap��klad zde: http://bratrstvi.net/2010/07/05/pohanske-reakce-na-pronikani-krestanstvi/ [/url]

Napaden� Michalem T�rou � Korrak � Kr�ma

Korrak — 05.07.2010 06:22

Autor: Korrak
Zaslal: 05.07.2010 06:22

V hospod� se toho nakec�...

Soudn� ��zen� proti rodnov�rsk�m skupin�m � Korrak � Sou�asn� rodnov�rsk� hnut�

Korrak — 05.07.2010 06:19

Autor: Korrak
Zaslal: 05.07.2010 06:19

Se svastikou je to probl�m. V�t�ina Evropan� ji m� spojenou s nacismem a s Hitlerem. (Kolem n� se toho u� nadiskutovalo na sousedn�m germ�nsk�m f�ru.)
I u n�s plat� z�kon, �e se nesm� propagovat nacismus - a do toho pat�� i p�edv�d�n� nacistick�ch symbol� na ve�ejnosti. (Zde m� udivuje, �e mezi nacistick� symboly byl za�azen i keltsk� k�� - ten s rameny p�esahuj�c�mi kruh - a kdybych ho sehnal, tak bych s n�m provokoval, proto�e s nacismem nem� nic spole�n�ho.)
A policajt se ��d� podle sv�ch p��ru�ek a �kolen� a nestuduje v�chodn� u�en� a religionistiku, tak�e mu p�vodn� v�znam t�ch symbol� unik�.
Stejn� tu svastiku ve�ejn� ukazujou hlavn� neonacisti. Mysl�m, �e kdyby n�kdo prok�zal, �e svastiku pou��val jako symbol magick� nebo n�bo�ensk�, tak by to u soudu pro�lo. (I kdy� soudy v Rusku jsou je�t� nap�l totalitn�.)

Napaden� Michalem T�rou � V�toslav � Kr�ma

V�toslav — 04.07.2010 10:55

Autor: V�toslav
Zaslal: 04.07.2010 10:55

Jednalo se jen o bezv�znamnou hospodskou h�dku p�ed mnoha lety, nem� absolutn� ��dn� smysl to n�jak nafukovat. Nav�c Michal T�ra nen� �lenem ��du Tovary�stva Je��ova, pouze se jednou p�ed lety pokud v�m ��astnil n�jak� jejich akce na Podkarpatsk� Rusi.

Soudn� ��zen� proti rodnov�rsk�m skupin�m � V�toslav � Sou�asn� rodnov�rsk� hnut�

V�toslav — 04.07.2010 10:15

Autor: V�toslav
Zaslal: 04.07.2010 10:15

To samoz�ejm�. Pokud se n�kdo sna�� prosazovat sv� n�zory n�sil�m bez ohledu na ostatn� nebo k takov�mu jedn�n� vyb�z� jin�, tak u� jsou to konkr�tn� �iny, a proti takov�mu �lov�ku nebo skupin� osob je nutn� odpov�daj�c�m zp�sobem r�zn� zakro�it.

Na soudu s tou Krasnodarskou ob�inou "V�k Ra" bylo bizarn� to, �e v�bec nebylo souzena za svou skute�nou extr�mistickou �innosti, i kdy� byla skute�n� extr�mistick� jak �emen. Byla rozpu�t�na jen na z�klad� toho, �e jako n�bo�ensk� symbol u��vala svastiku. A u��v�n� svastiky za jak�mkoliv ��elem zakazuje v Rusku z�kon, kter� napsal je�t� Stalin, a ten svastiku ch�pe jen jako symbol nacismu.

Podle tohoto z�kona, kter� je bohu�el v Rusku st�le v platnosti, by mohly b�t posti�eny i dal�� rodnov�rsk� a dal�� n�bo�ensk� skupiny v�etn� domorod�ch �amanist� a buddhist�, kter� svastiku u��vaj� v�lu�n� z n�bo�ensk�ch d�vod� a nijak extr�mistick� nejsou. U n�s na�t�st� nen� u��v�n� svastiky v�slovn� zak�z�no, pokud nen� u��v�na v kontextu propaguj�c� nacismus.

Soudn� ��zen� proti rodnov�rsk�m skupin�m � Korrak � Sou�asn� rodnov�rsk� hnut�

Korrak — 04.07.2010 07:00

Autor: Korrak
Zaslal: 04.07.2010 07:00

Jestli�e n�jak� skupina p�ipravuje n�siln� �tok proti lidem nebo likvidaci budov, bombov� �toky, tak je nutn� jim v tom zabr�nit. T�ko se bude diskutovat o tom, jestli maj� b�t policajti nebo lidi na tr�i�ti zabiti nebo ne.
Samoz�ejm� �e o my�lenk�ch a n�zorech by se diskutovat m�lo. (Ale i pl�nov�n� neposlu�nosti a odporu mus� m�t svoje hranice - a t�mi je ne�kodit sv�mu bli�n�mu. A k tomu bych j� p�idal - ani ho neotravovat my�lenkami, o kter� nestoj�, kter� mu jsou nep��jemn�. Na vychov�v�n� lidmi, kter�m je v�e jasn�, jsem alergick�.)
Pokud jde o soudn� procesy se sektami, je nutn� se s t�m po��dn� sezn�mit. Oni to novin��i kolikr�t zamotaj�, �e nenajde� hlavu ani patu.

Soudn� ��zen� proti rodnov�rsk�m skupin�m � V�toslav � Sou�asn� rodnov�rsk� hnut�

V�toslav — 03.07.2010 08:32

Autor: V�toslav
Zaslal: 03.07.2010 08:32

To ov�em jen za podm�nky, �e takov� sousedn� ��zen� jsou skute�n� spravedliv� a nestrann�, �emu� bych v p��pad� Ruska �pln� v�dy nev��il.

Jinak se ov�em sp�e domn�v�m, �e by �lov�k nem�l b�t trest�n jen z d�vodu sv�ho p�esv�d�en�, a� u� je jakkoliv ��len�. �lov�k by m�l b�t trest�n a� za sv� �iny, nikoliv za sv� my�lenky.

Demokratick� spole�nost by se podle m� v�bec m�la od t� totalitn� li�it t�m, �e sv� oponenty fyzicky nelikviduje, ale diskutuje s nimi, a jejich n�zory je schopna vyvr�tit argumentac�, nikoliv n�sil�m. J� v�m, �e to je a� p��li�n� idealismus, ale pokud bychom se o to aspo� nesna�ili, v �em bychom byli lep�� ne� totalitn� spole�nost?